Atelier Tišnovka

Jedná se o adaptaci historických budov, obklopujících vnitřní dvůr, které v minulosti sloužili pro hospodářské účely (lihovar) a částečně také k bydlení. Ideová studie má nastínit možné využití areálu pro potřeby obce a také najít vazby se stávajícím kinem a kulturním domem. „Panský dvůr“ se nachází na mírném návrší, na jihovýchodní straně od centra obce, u výchozích turistických tras okolo rybníku Olšovce. Je obkroužen novodobými bytovými domy. Pod ním, v mírném svahu se nachází kino a kulturní sál a dále také sportoviště. Ideová studie řeší adaptaci hospodářských budov na kulturně- společenské centrum Jedovnic s velkým ohledem na turistický ruch. „Panský dvůr“ by měl sloužit pro co největší spektrum zájmových a společenských činností - spolků a aktivit, měl by být centrem setkávání místních lidí všeho věku a také cílem i východiskovým bodem pro turisty a cyklisty. Pro ně je zřízeno záchytné parkoviště se servisem pro kola a nabíjecími místy pro elektrokola. Cyklisté budou svoje kola nechávat na stojenech před „Panským dvorem“, nedoporučujeme vjíždět s koly na nádvoří. Okolí „Panského dvora“ bude nově osázeno stromy a doplněno zelení. Stromy budou mít ochrannou a estetickou funkci. Budou vysazovány v parkovištích aut a také ve svahu mezi „Panským dvorem“ a kulturním domem a kinem, kde by mělo vzniknout jakési arboretum s výsadbou stromů a zeleně, která je typická pro Moravský kras a Drahanskou vrchovinu. Budou zde navrženy nové chodníky s lavičkami. Je zde také umístěno pietní místo s bustou Ervína Černého - Křetínského, který objevil a probádal zaniklé středověké vesnice na území Drahanské vrchoviny. Vedle kina se nachází dřevěný altán, který slouží pro různá venkovní kulturní vystoupení. Nesplňuje však nějaké vyšší estetické požadavky. Navrhujeme na stejném místě postavit nový altán, jako hudební scénu otevřenou do všech stran. Navrhujeme také nahradit stávající asfaltové plochy dlažbou z kamene, a to i před a okolo „Panského dvora“. Odseková žulová dlažba prorostlá trávou daleko lépe vsakuje dešťové vody. Jelikož se řešený areál nachází ve svažitém terénu, tak jeden z hlavních úkolů, pro řešení venkovních ploch, bude návrh opatření právě pro jímání a odvod dešťových vod. Adaptace panského dvora – bývalého lihovaru a hospodářského dvora, jako kulturně- společenského centra městyse Jedovnice. Základní koncepce návrhu – funkční využití: A. Kulturně- společenské centrum Jedovnic: Objekty na východní straně areálu „Panského dvora“, včetně bývalého lihovaru budou určeny pro setkávání místních, zájmových spolků, setkávání důchodců, pro mládežnické spolky a pro kulturně společenský sál. Přízemí a patro jsou dispozičně navrženy tak, aby byly pokud možno víceúčelové, navzájem propojené, pro možnost pořádání různých společenských akcí. Sál by měl být všestranně využíván pro skauty, místní amatérské divadlo, hudební skupiny, koncerty, cvičení, promítání alternativních filmů a filmů pro děti, atp. Čelní stěna sálu může byt navržena jako lezecí stěna pro výcvik místních skautů a spelentologů. Typologicky by měl sál vycházet z konceptu „sokoloven“, či „orloven“, které se vždy budovaly ve většině obcí, a byly určeny pro velké spektrum společenských a sportovních aktivit. Neměl by být konkurencí sálu ve stávajícím kulturním zařízení, ale spíše jeho doplňkem. V rámci našeho přemýšlení o celkové koncepci spolufungování „Panského dvora“ a stávajícího kulturního centra máme ideu, že by v Jedovnicích mohl vzniknou festival folklórních skupin a divadel, které mají vztah ke středověké kultuře. Festival by využíval obou sálů i venkovních prostor. U sálu je navrženo zázemí – v přízemí - vstupní foyer s šatnou a prodejem vstupenek, s nářaďovnou a skladem mobiliáře a nezbytným hygienickým zázemím. V patře se nachází společenská místnost (divadelní klub, či zkušebna) a šatny s hygienickým zázemím. Je také představa, že sál bude také otevřen turistům a návštěvníkům Jedovnic, zvláště v době špatného počasí, kdy není možnost jiného vyžití. U sálu také nesmí chybět občerstvení - v přízemí na vstupní foyer do sálu navazuje literární kavárna (cukrárna), s přípravnou. V další části - v nároží (objekt lihovaru) je ve dvou podlažích navrženo 5 spolkových místností pro setkávání místních zájmových skupin a důchodců. Tyto spolky a důchodci by se mohly zapojit do programu experimentální archeologie, např. výrobou různých keramických předmětů tkaním látek na tkalcovských stavech, předení přízí na kolovrátcích, zpracovávání ovoce a medu, atpod. Jde o zachování starých řemesel a různých postupů technologických, které již upadají v zapomnění. Aby bylo možno plnohodnotně využít všechna patra, bude nutno přepatrovat ty místnosti, kde je malá světlá výška. V dalších patrech bývalého lihovaru by byly prostory věnované místním skautům s vyhlídkou ve věži nad objektem výtahu. Vstup do skautských pater by byl z venkovní strany po ocelovém schodišti, byl by i navázán na vnitřní únikové schodiště i na výtah. Veškeré prostory jsou navrženy jako bezbariérové. Na jižní straně je v přízemním objektu, který navazuje na budovu bývalého lihovaru, navržen tzv. „Pionýrský dům“, kde je myšleno (přes jistý anachronický název) využití pro různé skupiny dětí a dětských kroužků. Objekt bude zrekonstruován jak v přízemí, tak i v podkroví, kde budou umístěny jejich klubovny. B. Centrum experimentální archeologie: Experimentální archeologie, jinak též experimentální rekonstrukce, je velice mladý podobor archeologie, který se zabývá zjišťováním výrobních procesů, způsobu života a dalších činností lidí v průběhu dějin pomocí různých experimentů. Myšlenka vytvoření centra experimentální archeologie navazuje na významné objevy zaniklých, středověkých vesnic v okolí Jedovnic. Jsou to především významné objevy v Rakoveckém údolí a jeho okolí, které provedl Ervín Černý- Křetínský. Jedná se , v první řadě, o obec Bystřec (cca 5 km od Jedovnic), kterou archeologové odkryli pod vedením PhDr Ludvíka Belcrediho. Pozůstatky jsou presentovány přímo na místě nálezů s ukázkami základů vybraných objektů a naučnými cedulemi. Jedná se o jednu z nejzajímavějších archeologických lokalit nejenom v místním kontextu. Centrum experimentální archeologie bude zaměřeno převážně na výrobu středověké keramiky, tkaní látek a gastronomii. Záměrem je také zkoumání středověkého urbanismu. Zakládání nových obcí ve 13.stol. německými kolonizátory, úloha lokátorů při výstavbě obcí (pověst o krysařovi). V restauraci také budou nabízena jídla upravovaná dle středověkých receptur a na restauraci navazuje minipivovar, kde by se pivo vyrábělo rovněž historickými postupy. Před hospodářskou budovou – restaurací bude zřízena bylinková zahrada, kde se budou pěstovat bylinky a keře našich předků, bude zde také vysazen pás ovocných stromů – vše bude směřováno na výsadbu starých odrůd. Ovocné stromy - švestky, jablka, višně, kdouloně, mišpule, třešně a hrušně. Z keřů potom aronie - spíš keřovité, dříny a kozičky ( mohly by být jako doplněk v okrajích záhonu). Dále pak by byly vysázeny byliny, které jistě znali již ve středověku a používali je i v kuchyni, či léčitelství - kvetoucí vytrvalé voňavé byliny po celý rok - řebříček bertram, jablečník, arnika, rozrazil, česnek medvědí, pelyněk, kostival, fenykl, kontryhel, jelení jazyk, třezalka, divizna, křen, meduňka, šalvěj, mateřídouška, petrklíče, yzop, santolina, levandule, oregano, pažitka, petržel – daly by se z toho nakombinovat krásné záhony. Spousta bylin jsou i letničky - měsíček, černý kmín, lichořeřišnice. Jsou to všecko nádherné květiny a budou jistě velkým zpestřením předpolí- vyrovnávacího svahu před restaurací a také doplněním znalostí o místní flóře. C. Turistické centrum: Jedovnice jsou presentovány jako východisko do okolí, pro turisty a cyklisty, s krásnou přírodou, rybníky a lesy. Záměrem rekonstrukce „Panského dvora“ je však také vybudovat atraktivní cíl pro turisty a návštěvníky Jedovnic. Mělo by k tomu sloužit především vytvoření expozice zaniklých středověkých vesnic v patře hospodářské budovy, kvalitní restaurace v jejím přízemí, a také možnost seznámit se, či se i naučit stará řemesla - práci s výrobou keramiky či tkaní látek. Pro tento účel jsou v severním, jižním křídle, navrženy dvě dílny, v přízemí pro výrobu keramiky s keramickou pecí, v patře pro tkaní na tkalcovských stavech. Pro turisty budou jistě atraktivní různé kulturní pořady v sále i na nádvoří. Nádvoří bude sloužit pro vystoupení hudebních souborů a divadel a pořádání různých jarmarků. D. Bydlení: V přízemním objektu na jižní straně areálu, který kdysi sloužil k obytnému účelu, jsou navrženy 2. byty.v přízemí a 2.byty v podkroví. Všechny byty jsou 4 + kk.. Jeden byt v přízemí bude určen správci areálu. U ostatních bytů se předpokládá, že to budou byty startovací, pro mladé rodiny. E. Restaurace: V restauraci budou, kromě běžných jídel, nabízena také jídla dle historických receptur. Předpokládá se také hojné zastoupení různých rybích specialit, vzhledem k blízkému rybníku Olšovci, kde jsou každoročně prováděny, hojně navštěvované, výlovy ryb. K restauraci přiléhá minipivovar, kde se bude vařit pivo dle starých postupů a receptur. Pivo by se mohlo jmenovat „Bystřec“ či „Budkovan“, podle názvů zaniklých vesnic v Rakoveckém údolí. F. Expozice zaniklých středověkých vesnic: V okolí Jedovnice a na Drahanské vrchovině bylo nalezeno a odkryto nebývalé množství zaniklých vesnic, které objevil a zdokumentoval Ervín Černý – Křetínský. Jedná se o nebývalé objevy, které dokumentují život ve středověku a svým významem překračují místní rámec a jsou téměř celorepublikovým fenoménem. Z tohoto důvodu jsme navrhli, v patře hospodářského, západního křídla „Panského dvora“, stálou expozici věnovanou zaniklým středověkým obcím v okolí Jedovnic. Budou zde prezentovány ukázky života v těchto obcích a archeologické nálezy. Zvláštní pozornost bude věnována vzniku a také zániku těchto obcí. Jaká byla donátorská činnost zakladatelů – místní šlechty či arcibiskupství ve 13. stol., dále úloha lokátorů – prvních koncepčních urbanistů u nás. V rámci expozice budou interaktivní hry pro děti – zakládání nových obcí, jejich návsí a kostelů, mýcení lesů a budování jejich hospodářského zázemí.<br> Jistě bude také zajímavé představení známé pověsti o krysařovi, který, jak se předpokládá, byl rovněž lokátorem, jenž přivedl mladé lidi z Německa právě do oblasti Drahanské vrchoviny, kde založili obec Hemlínkov. Další důležitá oblast expozice bude ukázka zániku těchto obcí, která byla zapříčiněna boji mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem a také husitskými válkami.<br> Prodej vstupenek do expozice bude v přízemí, v čelní části objektu. Bude zde rovněž informační centrum a prodej různých domácích produktů včetně výrobků z centra experimentální archeologie. Z důvodu vytvoření kvalitního, výstavního prostoru je nutno změnit zastřešení objektu, stávající dřevěný krov bude, z důvodů dispozičních i požárních, nahrazen ocelovým krovem s horním světlíkem. Dřevěné prvky stávajícího krovu budou použity na stavbu venkovní dřevěné pavlače. Bezbariérový přístup bude zajištěn výtahem na dřevěný ochoz, který bude propojený s prostory expozice. V čelní, vstupní části do expozice je navržena výstavní prostora, kde budou vystaveny obrazy a fotografie, pojednávající o historii Jedovnice. Celá expozice bude osvětlena horním světlíkem a bude uměle větraná a klimatizována. G. Vnitřní nádvoří: Ústředním motivem celé koncepce „Panského dvora“ je vytvoření vnitřního nádvoří, které propojuje veškeré funkce zde navržené. Stávající severní křídlo, kde jsou pouze střechou kryté skladovací prostory, bude nahrazeno novým křídlem s dřevěným ochozem, který je navržen rovněž před východním křídlem. Ochoz tvoří nejen komunikační propojení se schodišti a bezbariérovým výtahem, ale také místo pro diváky různých kulturních pořadů, které se budou konat na nádvoří (tzv. alžbětínské divadlo). Ochoz je také v patře propojen s galerií společenského sálu a Expozicí středověkých vesnic. Před restaurací a literární kavárnou bude venkovní posezení. Na nádvoří budou nově vysazeny stromy (ořešáky), bude zde umístěno dětské hřiště (pro maminky sedící v kavárně či nádvoří). Jsou zde také navrženy vodní prvky – pítko u dětského hřiště a také, uprostřed nádvoří, kašna se sochou sv. Floriánka, který je rovněž patronem hutníků, kteří v Jedovnicích žili.

Popis funkčního řešení jednotlivých pater: PŘÍZEMÍ: Bude zachován stávající hlavní vstup z východní strany objektu. Hlavní vstup bude zvýrazněn předsazenou markýzou z dřevěných rámů, jdoucích za sebou, krytých bezpečnostním sklem, které se nebudou dotýkat fasády zámku. Za vstupem je navrženo zádveří z kterého budou přístupny další části dispozice přízemí – v pravé části informační centrum (ostraha zámku), v levé části vstup do knihovny. Přímo naproti vstupu se vchází do centrální části zámku s dvěmi souběžnými prostorami, zaklenutými valenou klenbou. Zde je navržena galerie – výstava obrazů místních malířů a výtvarníků a tudy bude i vstup na schodiště vedoucí do patra obecního úřadu. V zadní části, směrem do dvora, v současné novodobé přístavbě, bude instalován výtah do patra pro imobilní, či starší občany. V severním křídle, za informačním centrem je navržena místnost pro setkávání místních spolků. V další části severního křídla jsou navržena WC pro muže, ženy a imobilní občany. Dispoziční řešení respektuje požadavek investora, aby byly tyto hygienické místnosti přístupny z venku také stávajícím vstupem, pro možnost otevření v době probíhajících koncertů, či slavností konaných před stávajícím pódiem. V jižním křídle je, v návaznosti na knihovnu, či komunitní centrum, navržena kavárna (restaurace)s vlastním, obslužným, zázemím – výčepem a hygienickým zařízením. Kavárna by byla využívaná také pro místní spolky, má vlastní (stávající) vstup a je také přístupná z nádvoří zámku. PATRO: V patře je umístěn obecní úřad s obřadní síní a s nezbytným hygienickým zázemím. Kanceláře jsou umístěny ve východním- čelním křídle a obřadní síň v jižním křídle. . Místnost kanceláře starosty je v obou variantách navržena na stejném místě na jihovýchodním nároží zámku, kde se nalezly vzácné, historické, malby. Střední část zámku bude sloužit pro prezentaci historie zámku a Velkých Němčic – historické nálezy, veduty atp. PODKROVÍ: Využití podkroví bude v první řadě podřízeno zachování cenného krovu. Bude zde především instalováno technické zázemí zámku – místnost pro plynový kotel a vzduchotechniku. V prvotních návrzích bylo uvažováno pro využití pro místní spolky, či setkávání mládeže, ale to by předpokládalo celkem zásadní posílení nosnosti krovu nebo, s největší pravděpodobností, jeho výměnu, z důvodů zateplení střechy. Dále by to znamenalo úplné oddělení schodiště od prostor obecního úřadu z důvodu požárního řešení schodiště. Bude tedy nejlepším řešením ponechání podkroví jako půdy a zateplení spodních pater v úrovni stropu. Přístup na rovnou část střechy by byl omezen pouze pro údržbu. SUTERÉN: Původní prostory sklepů, s valenými klenbami, jsou nyní přístupny zvenčí poměrně prudkými schody s nízkou výškou vstupu. Bude zde muset dojít ke stavebním úpravám, aby stávající vstup odpovídal požadavkům na bezpečnost, Zvláště z důvodu plánovaného využití – pro vinný sklep. Variantně je navržen vstup pod stávajícím schodištěm do patra, ale sondy pod schodiště neprokázali, že by tam v historii nějaký vstup do sklepů byl. Sklepy budou využívány pro umístění a presentaci vinařů a různé ochutnávky místních vín. Bude zde rovněž umístěno pohotovostní WC. ŘEŠENÍ FASÁD: Původní členění fasád bylo zcela odstraněno po poslední přestavbě zámku pro účely školy, kdy byly též vyměněna okna za zdvojená, naprosto nevhodná pro charakter zámku Zůstala zachována pouze původní dvě kastlová okna, jedno v přízemí a jedno v patře. Nový návrh fasád vychází z SHP, kde jsou zaznamenány původní plány fasád z roku1862, 1915. Dále existuje původní fotodokumentace na dobových pohlednicích. Toto členění by bylo opět obnoveno. Byla zpracována variantní řešení návrhu fasád, zvláště s ohledem na členění nových, kastlových oken – jsou zaznamenány dvě historické podoby oken. Jedna vychází z klasicistního období s tradičním řešením členění poutců, druhá je z rekonstrukce začátkem 20.stol., kdy podoba oken měla spíše secesní ráz, se svislým členěním horního, ventilačního křídla (toto okno jako jediné zůstalo v patře zámku). Stávající, novodobá přístavba mezi křídly do dvora bude přeměněna do současného tvarosloví – budou instalovány prosklené výplně s velkými dvoukřídlými dveřmi, které propojí interiér s exteriérem. Prosklená stěna bude krytá dřevěným roštem.

IDEA A KONCEPCE: Základní myšlenka návrhu vychází z vyhodnocení tohoto prostoru jako významné součásti historické struktury jádra města, ležící vně hradebního systému. Náměstí je prostřednictvím ulice Benešovy v prostorové vazbě s historickým jádrem a hlavním (Masarykovým) náměstím a vytváří tak „předsunutý“ prostor městského centra. V místě poškozené městské struktury na bývalém hradebním okruhu tak disponuje potenciálem tyto struktury alespoň částečně rehabilitovat. Proto jsme se snažili maximálně zdůraznit zachovalé kvality původního prostoru jednak akcentací jeho geometrie, jednak zdůrazněním jeho prostorových kvalit a sjednocením jeho v současnosti rozdělených částí. ŠIRŠÍ VZTAHY: Náměstí představuje vstupní předprostor do historické struktury města směrem ze západu. K historickému jádru se vztahuje již zmíněnou ulicí Benešovou a dále vazbou na ulici Matky Boží, která je však v současnosti přetnuta průrazem Hradební ulice, který zničil původní historickou strukturu. V návrhu se snažíme tyto vazby rehabilitovat, posílit a zdůraznit. PROSTOROVÉ ŘEŠENÍ: Prostorové řešení se snaží naplnit zmíněné koncepční záměry. Vnitřek náměstí je scelen způsobem dláždění a organizací zeleně po jeho obvodu tak, aby byl co nejvíce zdůrazněn a artikulován jeho základní geometrický tvar, a tím byl také jasně vyřčen jeho hlavní smysl a účel: náměstí a veřejný prostor, nikoliv pouze dopravní křižovatka, jak je tomu v současnosti. Do tohoto jednotného celku jsou dále vloženy dílčí části: snížený předprostor před Dělnickým domem, využívající sklon terénu a vymezený novými schodišťovými stupni, prostor s kašnou Almy Rosé na protilehlé straně, pěší komunikační část s chodníky po obvodu a vlastní dopravní část. Jako doplnění porušené urbanistické struktury navrhujeme dostavbu tří nároží: dvě na křížení Žižkova-Hradební a část proluky v ulici Fibichově.

1. Charakteristika území a polohy stavby: Navržená novostavba nového sportovně-společenského objektu se nachází na severní straně ostrožny Žlutého kopce, nad bývalou sjezdařskou dráhou. Přímo pod hranou ostrožny začíná lesopark Wilsonova lesa, který se prudce svažuje k Žabovřeskům a do údolí Svratky. Novostavba je navržena mezi severní křídlo biskupského gymnázia a drobnější, solitérní objekt rádia Prohlas. V současné době se na místě navržené stavby nachází asfaltová plocha dnes již nevyužívaného sportovního hřiště. 2. Architektonická koncepce: Novostavba je navržená jako jakási podnož stávajících objektů gymnázia (postaveného ve čtyřicátých letech minulého století podle návrhu architektů Oskara Pořízky a Jana Chomutovského) a neměla by z dálkových pohledů příliš přesahovat horizont lesa. Sportovně-společenský objekt by měl sloužit jako víceúčelové zařízení pro sport a kulturu, pro setkávání lidí napříč generacemi. Přes den bude sloužit převážně jako tělocvična pro potřeby gymnázia, ve večerní čas potom pro sportovní vyžití pro ostatní obyvatele města. Tělocvičnu bude také možno využívat jako kulturní sál s občerstvením ve vstupní hale a s návazností na venkovní amfiteátr. Ve variantě B, kde se počítá s využitím suterénu pod celým objektem, je zde navržen bowling, restaurace a malý, víceúčelový sál pro potřeby místních důchodců nebo jako divadelní, či hudební zkušebna. Malý sál v suterénu je samostatně přístupný, a jeho provoz není tudíž vázán na provoz ostatních částí objektu. Základním architektonickým prvkem je volná vyhlídková terasa v patře, umožňující výhledy na celou svrateckou nivu. Terasa je propojena s bočním schodištěm školy, které vede k výtvarným učebnám. Je obehnána sloupořadím a vybíhá na bok objektu, kde navazuje na vnitřní galerii a ochoz.

Odměna v soutěži I Nový kostel se nachází v panelovém sídlišti, mezi jednoduchými kvádry panelových domů, na volné planině, dělené dvěma terénními zlomy. Pro stavbu kostela byl zvolen horní terénní zlom, který umožňuje přirozené oddělení části kostela a farního zázemí, a společenského sálu s přirozeným, přímým vstupem na terén.<br> Hlavní přístup do všech provozních celků je vytvořen nádvořím, obehnaným ambitem s patrovým ochozem. Ochoz s nádvořím bude také využíván pro potřeby alžbětinského divadla, bude vstupem na chór kostela a také na zelené střechy objektů, využitých jako alpinárium. Z nádvoří je hlavní vstup do centrální haly, z které jsou přístupny všechny požadované funkční části duchovního komplexu.Tyto mohou zároveň fungovat i odděleně s vlastními vstupy. Toto řešení umožňuje maximální variabilitu, takže např. učebna farní části může být využívána pro potřeby společenských akcí. Hala je dvoupatrová, se schodištěm a výtahem do 1.pp, kde se nachází společenský sál. Je otevřená do átria velkým proskleným otvorem, za kterým se nachází kamenná stěna s jemně tekoucí vodou po její ploše. V letních parních dnech bude ochlazovat prostor haly a umožní také přirozené příčné větrání prostor společenského sálu. Z haly je dále přístupná farní část s užitnými prostorami kanceláří, garáží, prádelny a dílny, a také část komunity salesiánů, obepínající átrium – rajský dvůr. Komunitní kaple je propojena se sákristií kostela. Hlavní funkční částí přístupné ze vstupní haly je kostel. Jedná se o jednoduchou kruhovou stavbu zastropenou mírnou klenbou, uprostřed se sanktusníkem propouštějícím světlo. Záměrem bylo vytvořit tradiční, symetrický prostor s půlkruhovým, zvýšeným kněžištěm a ochozem – chórem s varhanami. Typologicky je kostel spojením dvou evropských pilířů duchovní architektury. Antický racionální princip, projevující se pravidelným sloupořadím po obvodu vnitřního nádvoří a křesťanský princip sevřeného kontemplativního prostoru kruhového tvaru. Dvoupodlažní ochoz na okraji terénního zlomu bude působit jako antické propylaje, vtahující návštěvníka do centra duchovního kulturního a společenského dění. Kostel je navržen ve tvaru dvou půlkruhů, do sebe zasunutých, které do prostoru pouštějí boční světlo. Pronikání zkrytého světla je principem celého nasvícení kostela přičemž v prostoru presbytáře nám evokuje pronikání ducha svateho. Světlo bude dotvářet modulaci prostoru a bude podbarveno vitrážemi vsazenými do cenzur mezi pláty stěn. Objemná hmota kostela bude vyvážena úzkou, hranolovou zvonicí. Je umístěna na střední terénní plošině na ose kostela za presbytářem a bude jasnou dominantou ovládající celý prostor. Věž bude taktéž symbolizovat „seslání ducha svatého“.

Nový kostel se nachází v panelovém sídlišti, na okraji mezi jednoduchými kvádry panelových domů a lesem, svažujícím se ke smyčce konečné tramvaje. Pozemek pro nový kostel je ohraničena nedávno postaveným, duchovním centrem a prudkým svahem nad tratí tramvaje, porostlým hustým lesem. Kostel je tedy situován v zákrytu stávajícího objektu a přístup k němu je velmi omezen úzkým koridorem u severního štítu budovy. Pro zvětšení přístupového chodníku je proto navrženo odstranění betonové stěny ukrývající schodiště do suterénu a na střechu objektu.<br> Prostor za stávajícím duchovním centrem je rozdělen na část vnitřního, uzavřeného átria a vlastní kostel, který je umístěn na okraj pozemku částečně ponořen do hustého porostu nad tramvajovým tělesem. <br> Typologicky je kostel spojením dvou evropských pilířů duchovní architektury. Antický racionální princip, projevující se pravidelným sloupořadím po obvodu vnitřního átria a křesťanský princip sevřeného kontemplativního prostoru eliptického tvaru.<br> <br> Kostel je navržen ve tvaru dvou půlelips do sebe zasunutých, kdy vnější půlelipsa objímá druhou a vytváří dynamický obal zvedající se směrem k hlavnímu vstupu a vrcholící křížem. Druhá půlelipsa je nižší, obrácená do átria a je opatřena o vysunutou římsou. Do dvou cezur, vzniklých rozevřením vnější půlelipsy, jsou navrženy vstupy do kostela. Cezury budou také sloužit jako hlavní zdroj denního světla z východní a jižní strany. <br> Hlavní vstup do kostela je situován na severní straně a příchod k němu je lemován čtrnácti pilíři s vyobrazením křížové cesty. Přístup s křížovou cestou je jedním z ústředních duchovních motivů návrhu. Je navržen ve formě ambitu, zastřešen lehkou střechou, uzavírá vnitřní átrium a zakrývá také štít stávajícího objektu. Ztvárnění zastavení křížové cesty bude formou mozaiky.<br> Hlavní vstup do kostela je vytvořen rozevřením pláště kostela a vytvoření štěrbiny, do které bude pronikat východní slunce. Vstup je tvořen zádveřím s prostorem pro modlitbu, s průhledem na oltář, pro potřeby lidí, kteří se chtějí v průběhu dne pomodlit i při uzavření kostela. Nad vstupem je kůr s varhanami vysunutý do prostoru kostela. <br> Druhý vstup navazuje na vstupní osu stávajícího duchovního centra. Prosklenou, zastřešenou chodbou lemuje jižní stranu átria. <br> Átrium je s kostelem propojeno širokým portálem, situovaným na osu oltáře, umožňujícím, v případě velkých svátků, spojení prostoru kostela s venkovním prostorem átria. <br> Liturgický prostor je situován na kratší ose kostela, je zvednut o tři stupně a pocitově protažen umístěním venkovního arkýře. V tomto arkýři bude hlavní oltářní obraz - triptych osvětlený nepřímým osvětlením z boků a stropu vysunutého arkýře.<br> Kostel je navržen pro 300 sedících a cca 200 stojících lidí.

Soutěž: Cena nadace PROMĚNY 2013 Obnova Nábřeží řeky Loučné v Litomyšli

Nový kostel se nachází v panelovém sídlišti, na okraji mezi jednoduchými kvádry panelových domů a lesem, svažujícím se ke smyčce konečné tramvaje. Plocha pro nový kostel je ohraničena nedávno postaveným, duchovním centrem a prudkým svahem nad tratí tramvaje, porostlým hustým lesem.<br> Cílem návrhu je vytvoření jednoduchého objektu vloženého do zeleně, která ho obejme a pocitově vnikne i do vnitřního meziprostoru, mezi sloupořadím a pevnou hmotou kostela. Typologicky je kostel spojením dvou evropských pilířů duchovní architektury. Antický, racionální princip, projevující se pravidelným sloupořadím po obvodu objektu a <br> křesťanský vnitřní, sevřený kontemplativní prostor eliptického tvaru. Ambit mezi sloupořadím a pevnou hmotou kostela nemá pouze komunikační funkci, ale je zároveň duchovním prostorem vycházejícím z tradice poutních ambitů. Kvádr kostela vertikálně protíná kuželová zvonice s křížem jako znak a symbol duchovní podstaty objektu. Vnější, racionální obal a vnitřní organický tvar elipsy duchovního prostoru symbolizuje věčné napjetí mezi racionalitou vnějšího světa a vnitřní, duchovní podstatou lidského života. Opisuje také závěr života blahoslavené Marie Restituty, vnitřně silně zbožné řeholnice, uvězněné a posléze popravené totalitním, fašistickým režimem.

Nová tělocvična komunikačně navazuje na chodbu stávajícího zadního křídla školy podél staré tělocvičny. Tělocvična je výškově osazena nad obslužný blok, zapuštěný do terénní terasy. Tento blok obsahuje šatny s příslušným sociálním zázemím, posilovnu, dvě cvičebny a technické zázemí. Půdorysná plocha tělocvičny umožňuje provozování sálových sportů: volejbal, basketbal, sálovou kopanou, badminton.<br> Architektura tělocvičny je lapidární, jednoduchým tvarováním odpovídá jednoduchosti funkce. Hmota ve tvaru kubusu je zapuštěna do terénu, rovná střecha koresponduje s reliéfem terénní terasy. Použitý materiál cihelného režného zdiva navazuje na stejný materiál použitý na fasádách navazujících stávajících školských budov od architekta Fischera. Ze zděného hranolu je „vysunuta“ vložená dřevěná konstrukce a vzniklým převýšením je vnitřní prostor „basilikálně“ prosvětlen shora. Hlavní nosnou konstrukci tvoří dřevěné lepené vazníky obdélníkového průřezu. Vazníky jsou příčně propojeny ztužujícími prvky a vytváří ucelený nosný systém „vložený“ do obalu, tvořícího nenosný obvodový plášť z porothermového zdiva a režných cihel. <br> Stávající pozemek je rozčleněn do čtyř terénních výškových úrovní, které svou gradací sledují svažitý profil pozemku. Návrh venkovních úprav je založen na scelení dvou úrovní, které jsou výškově nejméně rozdílné, tj. úrovně horního hřiště a úrovně bývalého sadu, který již není využíván. Vzniká tak velká plocha variabilního hřiště, které v součtu minimálně nahradí plochu dvou hřišť stávajících. Toto hřiště je možné využít jednak pro malou kopanou, jednak pro basketbal a volejbal, dle momentálních požadavků školy.