Atelier Tišnovka

Jedná se o adaptaci historických budov, obklopujících vnitřní dvůr, které v minulosti sloužili pro hospodářské účely (lihovar) a částečně také k bydlení. Ideová studie má nastínit možné využití areálu pro potřeby obce a také najít vazby se stávajícím kinem a kulturním domem. „Panský dvůr“ se nachází na mírném návrší, na jihovýchodní straně od centra obce, u výchozích turistických tras okolo rybníku Olšovce. Je obkroužen novodobými bytovými domy. Pod ním, v mírném svahu se nachází kino a kulturní sál a dále také sportoviště. Ideová studie řeší adaptaci hospodářských budov na kulturně- společenské centrum Jedovnic s velkým ohledem na turistický ruch. „Panský dvůr“ by měl sloužit pro co největší spektrum zájmových a společenských činností - spolků a aktivit, měl by být centrem setkávání místních lidí všeho věku a také cílem i východiskovým bodem pro turisty a cyklisty. Pro ně je zřízeno záchytné parkoviště se servisem pro kola a nabíjecími místy pro elektrokola. Cyklisté budou svoje kola nechávat na stojenech před „Panským dvorem“, nedoporučujeme vjíždět s koly na nádvoří. Okolí „Panského dvora“ bude nově osázeno stromy a doplněno zelení. Stromy budou mít ochrannou a estetickou funkci. Budou vysazovány v parkovištích aut a také ve svahu mezi „Panským dvorem“ a kulturním domem a kinem, kde by mělo vzniknout jakési arboretum s výsadbou stromů a zeleně, která je typická pro Moravský kras a Drahanskou vrchovinu. Budou zde navrženy nové chodníky s lavičkami. Je zde také umístěno pietní místo s bustou Ervína Černého - Křetínského, který objevil a probádal zaniklé středověké vesnice na území Drahanské vrchoviny. Vedle kina se nachází dřevěný altán, který slouží pro různá venkovní kulturní vystoupení. Nesplňuje však nějaké vyšší estetické požadavky. Navrhujeme na stejném místě postavit nový altán, jako hudební scénu otevřenou do všech stran. Navrhujeme také nahradit stávající asfaltové plochy dlažbou z kamene, a to i před a okolo „Panského dvora“. Odseková žulová dlažba prorostlá trávou daleko lépe vsakuje dešťové vody. Jelikož se řešený areál nachází ve svažitém terénu, tak jeden z hlavních úkolů, pro řešení venkovních ploch, bude návrh opatření právě pro jímání a odvod dešťových vod. Adaptace panského dvora – bývalého lihovaru a hospodářského dvora, jako kulturně- společenského centra městyse Jedovnice. Základní koncepce návrhu – funkční využití: A. Kulturně- společenské centrum Jedovnic: Objekty na východní straně areálu „Panského dvora“, včetně bývalého lihovaru budou určeny pro setkávání místních, zájmových spolků, setkávání důchodců, pro mládežnické spolky a pro kulturně společenský sál. Přízemí a patro jsou dispozičně navrženy tak, aby byly pokud možno víceúčelové, navzájem propojené, pro možnost pořádání různých společenských akcí. Sál by měl být všestranně využíván pro skauty, místní amatérské divadlo, hudební skupiny, koncerty, cvičení, promítání alternativních filmů a filmů pro děti, atp. Čelní stěna sálu může byt navržena jako lezecí stěna pro výcvik místních skautů a spelentologů. Typologicky by měl sál vycházet z konceptu „sokoloven“, či „orloven“, které se vždy budovaly ve většině obcí, a byly určeny pro velké spektrum společenských a sportovních aktivit. Neměl by být konkurencí sálu ve stávajícím kulturním zařízení, ale spíše jeho doplňkem. V rámci našeho přemýšlení o celkové koncepci spolufungování „Panského dvora“ a stávajícího kulturního centra máme ideu, že by v Jedovnicích mohl vzniknou festival folklórních skupin a divadel, které mají vztah ke středověké kultuře. Festival by využíval obou sálů i venkovních prostor. U sálu je navrženo zázemí – v přízemí - vstupní foyer s šatnou a prodejem vstupenek, s nářaďovnou a skladem mobiliáře a nezbytným hygienickým zázemím. V patře se nachází společenská místnost (divadelní klub, či zkušebna) a šatny s hygienickým zázemím. Je také představa, že sál bude také otevřen turistům a návštěvníkům Jedovnic, zvláště v době špatného počasí, kdy není možnost jiného vyžití. U sálu také nesmí chybět občerstvení - v přízemí na vstupní foyer do sálu navazuje literární kavárna (cukrárna), s přípravnou. V další části - v nároží (objekt lihovaru) je ve dvou podlažích navrženo 5 spolkových místností pro setkávání místních zájmových skupin a důchodců. Tyto spolky a důchodci by se mohly zapojit do programu experimentální archeologie, např. výrobou různých keramických předmětů tkaním látek na tkalcovských stavech, předení přízí na kolovrátcích, zpracovávání ovoce a medu, atpod. Jde o zachování starých řemesel a různých postupů technologických, které již upadají v zapomnění. Aby bylo možno plnohodnotně využít všechna patra, bude nutno přepatrovat ty místnosti, kde je malá světlá výška. V dalších patrech bývalého lihovaru by byly prostory věnované místním skautům s vyhlídkou ve věži nad objektem výtahu. Vstup do skautských pater by byl z venkovní strany po ocelovém schodišti, byl by i navázán na vnitřní únikové schodiště i na výtah. Veškeré prostory jsou navrženy jako bezbariérové. Na jižní straně je v přízemním objektu, který navazuje na budovu bývalého lihovaru, navržen tzv. „Pionýrský dům“, kde je myšleno (přes jistý anachronický název) využití pro různé skupiny dětí a dětských kroužků. Objekt bude zrekonstruován jak v přízemí, tak i v podkroví, kde budou umístěny jejich klubovny. B. Centrum experimentální archeologie: Experimentální archeologie, jinak též experimentální rekonstrukce, je velice mladý podobor archeologie, který se zabývá zjišťováním výrobních procesů, způsobu života a dalších činností lidí v průběhu dějin pomocí různých experimentů. Myšlenka vytvoření centra experimentální archeologie navazuje na významné objevy zaniklých, středověkých vesnic v okolí Jedovnic. Jsou to především významné objevy v Rakoveckém údolí a jeho okolí, které provedl Ervín Černý- Křetínský. Jedná se , v první řadě, o obec Bystřec (cca 5 km od Jedovnic), kterou archeologové odkryli pod vedením PhDr Ludvíka Belcrediho. Pozůstatky jsou presentovány přímo na místě nálezů s ukázkami základů vybraných objektů a naučnými cedulemi. Jedná se o jednu z nejzajímavějších archeologických lokalit nejenom v místním kontextu. Centrum experimentální archeologie bude zaměřeno převážně na výrobu středověké keramiky, tkaní látek a gastronomii. Záměrem je také zkoumání středověkého urbanismu. Zakládání nových obcí ve 13.stol. německými kolonizátory, úloha lokátorů při výstavbě obcí (pověst o krysařovi). V restauraci také budou nabízena jídla upravovaná dle středověkých receptur a na restauraci navazuje minipivovar, kde by se pivo vyrábělo rovněž historickými postupy. Před hospodářskou budovou – restaurací bude zřízena bylinková zahrada, kde se budou pěstovat bylinky a keře našich předků, bude zde také vysazen pás ovocných stromů – vše bude směřováno na výsadbu starých odrůd. Ovocné stromy - švestky, jablka, višně, kdouloně, mišpule, třešně a hrušně. Z keřů potom aronie - spíš keřovité, dříny a kozičky ( mohly by být jako doplněk v okrajích záhonu). Dále pak by byly vysázeny byliny, které jistě znali již ve středověku a používali je i v kuchyni, či léčitelství - kvetoucí vytrvalé voňavé byliny po celý rok - řebříček bertram, jablečník, arnika, rozrazil, česnek medvědí, pelyněk, kostival, fenykl, kontryhel, jelení jazyk, třezalka, divizna, křen, meduňka, šalvěj, mateřídouška, petrklíče, yzop, santolina, levandule, oregano, pažitka, petržel – daly by se z toho nakombinovat krásné záhony. Spousta bylin jsou i letničky - měsíček, černý kmín, lichořeřišnice. Jsou to všecko nádherné květiny a budou jistě velkým zpestřením předpolí- vyrovnávacího svahu před restaurací a také doplněním znalostí o místní flóře. C. Turistické centrum: Jedovnice jsou presentovány jako východisko do okolí, pro turisty a cyklisty, s krásnou přírodou, rybníky a lesy. Záměrem rekonstrukce „Panského dvora“ je však také vybudovat atraktivní cíl pro turisty a návštěvníky Jedovnic. Mělo by k tomu sloužit především vytvoření expozice zaniklých středověkých vesnic v patře hospodářské budovy, kvalitní restaurace v jejím přízemí, a také možnost seznámit se, či se i naučit stará řemesla - práci s výrobou keramiky či tkaní látek. Pro tento účel jsou v severním, jižním křídle, navrženy dvě dílny, v přízemí pro výrobu keramiky s keramickou pecí, v patře pro tkaní na tkalcovských stavech. Pro turisty budou jistě atraktivní různé kulturní pořady v sále i na nádvoří. Nádvoří bude sloužit pro vystoupení hudebních souborů a divadel a pořádání různých jarmarků. D. Bydlení: V přízemním objektu na jižní straně areálu, který kdysi sloužil k obytnému účelu, jsou navrženy 2. byty.v přízemí a 2.byty v podkroví. Všechny byty jsou 4 + kk.. Jeden byt v přízemí bude určen správci areálu. U ostatních bytů se předpokládá, že to budou byty startovací, pro mladé rodiny. E. Restaurace: V restauraci budou, kromě běžných jídel, nabízena také jídla dle historických receptur. Předpokládá se také hojné zastoupení různých rybích specialit, vzhledem k blízkému rybníku Olšovci, kde jsou každoročně prováděny, hojně navštěvované, výlovy ryb. K restauraci přiléhá minipivovar, kde se bude vařit pivo dle starých postupů a receptur. Pivo by se mohlo jmenovat „Bystřec“ či „Budkovan“, podle názvů zaniklých vesnic v Rakoveckém údolí. F. Expozice zaniklých středověkých vesnic: V okolí Jedovnice a na Drahanské vrchovině bylo nalezeno a odkryto nebývalé množství zaniklých vesnic, které objevil a zdokumentoval Ervín Černý – Křetínský. Jedná se o nebývalé objevy, které dokumentují život ve středověku a svým významem překračují místní rámec a jsou téměř celorepublikovým fenoménem. Z tohoto důvodu jsme navrhli, v patře hospodářského, západního křídla „Panského dvora“, stálou expozici věnovanou zaniklým středověkým obcím v okolí Jedovnic. Budou zde prezentovány ukázky života v těchto obcích a archeologické nálezy. Zvláštní pozornost bude věnována vzniku a také zániku těchto obcí. Jaká byla donátorská činnost zakladatelů – místní šlechty či arcibiskupství ve 13. stol., dále úloha lokátorů – prvních koncepčních urbanistů u nás. V rámci expozice budou interaktivní hry pro děti – zakládání nových obcí, jejich návsí a kostelů, mýcení lesů a budování jejich hospodářského zázemí.<br> Jistě bude také zajímavé představení známé pověsti o krysařovi, který, jak se předpokládá, byl rovněž lokátorem, jenž přivedl mladé lidi z Německa právě do oblasti Drahanské vrchoviny, kde založili obec Hemlínkov. Další důležitá oblast expozice bude ukázka zániku těchto obcí, která byla zapříčiněna boji mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem a také husitskými válkami.<br> Prodej vstupenek do expozice bude v přízemí, v čelní části objektu. Bude zde rovněž informační centrum a prodej různých domácích produktů včetně výrobků z centra experimentální archeologie. Z důvodu vytvoření kvalitního, výstavního prostoru je nutno změnit zastřešení objektu, stávající dřevěný krov bude, z důvodů dispozičních i požárních, nahrazen ocelovým krovem s horním světlíkem. Dřevěné prvky stávajícího krovu budou použity na stavbu venkovní dřevěné pavlače. Bezbariérový přístup bude zajištěn výtahem na dřevěný ochoz, který bude propojený s prostory expozice. V čelní, vstupní části do expozice je navržena výstavní prostora, kde budou vystaveny obrazy a fotografie, pojednávající o historii Jedovnice. Celá expozice bude osvětlena horním světlíkem a bude uměle větraná a klimatizována. G. Vnitřní nádvoří: Ústředním motivem celé koncepce „Panského dvora“ je vytvoření vnitřního nádvoří, které propojuje veškeré funkce zde navržené. Stávající severní křídlo, kde jsou pouze střechou kryté skladovací prostory, bude nahrazeno novým křídlem s dřevěným ochozem, který je navržen rovněž před východním křídlem. Ochoz tvoří nejen komunikační propojení se schodišti a bezbariérovým výtahem, ale také místo pro diváky různých kulturních pořadů, které se budou konat na nádvoří (tzv. alžbětínské divadlo). Ochoz je také v patře propojen s galerií společenského sálu a Expozicí středověkých vesnic. Před restaurací a literární kavárnou bude venkovní posezení. Na nádvoří budou nově vysazeny stromy (ořešáky), bude zde umístěno dětské hřiště (pro maminky sedící v kavárně či nádvoří). Jsou zde také navrženy vodní prvky – pítko u dětského hřiště a také, uprostřed nádvoří, kašna se sochou sv. Floriánka, který je rovněž patronem hutníků, kteří v Jedovnicích žili.

IDEA A KONCEPCE: Základní myšlenka návrhu vychází z vyhodnocení tohoto prostoru jako významné součásti historické struktury jádra města, ležící vně hradebního systému. Náměstí je prostřednictvím ulice Benešovy v prostorové vazbě s historickým jádrem a hlavním (Masarykovým) náměstím a vytváří tak „předsunutý“ prostor městského centra. V místě poškozené městské struktury na bývalém hradebním okruhu tak disponuje potenciálem tyto struktury alespoň částečně rehabilitovat. Proto jsme se snažili maximálně zdůraznit zachovalé kvality původního prostoru jednak akcentací jeho geometrie, jednak zdůrazněním jeho prostorových kvalit a sjednocením jeho v současnosti rozdělených částí. ŠIRŠÍ VZTAHY: Náměstí představuje vstupní předprostor do historické struktury města směrem ze západu. K historickému jádru se vztahuje již zmíněnou ulicí Benešovou a dále vazbou na ulici Matky Boží, která je však v současnosti přetnuta průrazem Hradební ulice, který zničil původní historickou strukturu. V návrhu se snažíme tyto vazby rehabilitovat, posílit a zdůraznit. PROSTOROVÉ ŘEŠENÍ: Prostorové řešení se snaží naplnit zmíněné koncepční záměry. Vnitřek náměstí je scelen způsobem dláždění a organizací zeleně po jeho obvodu tak, aby byl co nejvíce zdůrazněn a artikulován jeho základní geometrický tvar, a tím byl také jasně vyřčen jeho hlavní smysl a účel: náměstí a veřejný prostor, nikoliv pouze dopravní křižovatka, jak je tomu v současnosti. Do tohoto jednotného celku jsou dále vloženy dílčí části: snížený předprostor před Dělnickým domem, využívající sklon terénu a vymezený novými schodišťovými stupni, prostor s kašnou Almy Rosé na protilehlé straně, pěší komunikační část s chodníky po obvodu a vlastní dopravní část. Jako doplnění porušené urbanistické struktury navrhujeme dostavbu tří nároží: dvě na křížení Žižkova-Hradební a část proluky v ulici Fibichově.

Ceil – Linea, Zeile - řada, osada jejíž objekty jsou stavěny v řadě. Linka natažená od Měnínské brány směrem na východ k řece Svitavě. Překřížení druhou linkou nového bulváru. V místě křížení se nachází náměstí. Duchovní překlenutí města mezi novou kaplí Špitálkou a Bazilikou „Nanebevzetí Panny Marie“. Na jedné straně Staré Brno, na druhé straně Brno nové. Kaple jako identifikace s místem. Okolo kaple náměstí, okolo náměstí obytné bloky mezi obytnými bloky stromořadí. Pocit bezpečí, jistoty a klidu. Zastropení Koliště a vytvoření parku a městského korza. Dokončení brněnské Ringstrasse až ke starému nádraží.

Výhra v soutěži I Nové řešení presbytáře významově podporuje vazbu na podélnou osu kostela a jejím prostřednictvím návaznost na původní oltář a retábl. Bronzové struktury s atributy sv. Petra a Pavla na nové menze, ambonu a sedes jsou inspirovány obdobnými strukturami na jemném sochařském zpracování retáblu. Subtilnost struktur vylehčuje celkové prostorové řešení a koncepční příbuzností s dominantní architekturou presbytáře nerozšiřuje četnost jeho tvaroslovných prvků. V užším slova smyslu odkazují na rybářský původ sv. Petra: struktura evokuje rybářskou síť. 1. ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO STAVU Presbytář brněnské katedrály sv. Petra a Pavla je téměř eklektickým spojením několika zcela rozdílných architektonických koncepcí. Základní vymezující stavební konstrukce je gotická, včetně některých neogotických prvků (arkýře), které celkový konstrukční systém doplňují. Do tohoto gotického základu jsou integrovány barokní prvky kazatelny, bočního oltáře a kanovnických lavic, které jsou jakoby odrazem či prodloužením barokní architektonické výbavy hlavní lodi katedrály. Hlavním dominantním interiérovým prvkem presbytáře je však dřevěný, pozlacený neogotický oltář, umístěný v centrální osové poloze v závěru presbytáře tak, že ve všech důležitých pohledech zcela ovládá jeho vnitřní prostor. Další, čtvrtou, architektonickou rovinu představuje moderní kamenný oltář z 80tých let dvacátého století, umístěný v přední části vyvýšeného liturgického prostoru a v jeho prostorové ose. Ostatní prvky umístěné v liturgickém prostoru, jako jsou ambon, sedes či zadní sedilie, jsou každý sám o sobě součástí již zmiňovaných stylů, takže nezmnožují jejich četnost. V souhrnu všechny tyto jmenované části nejsou určitě v rozporu či disharmonii, ale celek snad postrádá dojem přesvědčivé syntézy, při které je každý jednotlivý prvek jeho ústrojnou částí. 2.FILOSOFIE NOVÉHO ŘEŠENÍ Ve středu našich úvah o novém řešení liturgického prostoru katedrály se proto ocitá pojem SYNTÉZY a JEDNOTY. Naším cílem je pokusit se o symbolické i prostorové propojení jednotlivých prvků presbytáře. Nové prvky by neměly vytvářet další architektonickou rovinu, ale spíše návaznost na již přítomné objekty a v důsledku toho přispět k možné syntéze. Proto byl, jako východisko nového řešení, vybrán významově i prostorově dominantní prvek presbytáře - neogotický oltář. Tato návaznost umožňuje vytvoření nové symbolické a prostorové jednoty, neboť původní oltář i nově navržená menza jsou svojí podstatou propojeny a současně se nacházejí v centrální poloze liturgického prostoru. Umístění v závěru podélné osy katedrály akcentuje jejich důležitost nejen z hlediska samotného presbytáře, ale i celého kostela. Nově vzniklá souvislost: podélná osa lodi - nový oltář - původní oltář v sobě tedy v souhrnu nese několik obsahů - prostorový, symbolický i liturgický. Prostorově vytváří vyústění gradace architektury interieru, symbolicky završuje mystérium katedrály v tajemství ZPŘÍTOMNĚNÍ Krista, liturgicky zdůrazňuje STEJNOU PODSTATU účelu obou oltářů. Jako inspirace pro demonstraci návaznosti obou oltářů byl vybrán charakteristický ornament pozlaceného dřevěného korpusu retáblu původního oltáře. Volnou parafrází do soudobého uměleckého jazyka byla vytvořena výtvarná struktura - síť, která se stala základem nového návrhu. Transformace do pevného materiálu bronzového odlitku umožňuje její použití při konkrétním tvarování tří nových prvků: menzy, ambonu a sedes. Bronzová síť symbolicky poukazuje na rybářský původ sv,Petra a současně se svojí lehkostí a transparentností účastní na pocitovém vylehčení prostoru presbytáře. Významová rovina sítě je dále prohloubena volným vkomponováním atributů sv.Petra a Pavla do její struktury: klíč, loď,ryba,kohout, meč. 3.POPIS JEDNOTLIVÝCH OBJEKTŮ - UMÍSTĚNÍ Po prostorové analýze půdorysu presbytáře došlo k resumé, že stávající rozmístění základních liturgických objektů je správné. Větší posun menzy směrem do lodi není žádoucí z důvodu znemožnění uskutečnění některých důležitých obřadů, např. svěcení kněží nebo velikonoční obřad umývání nohou na zelený čtvrtek. Opačný posun je taktéž nežádoucí z důvodu zhoršení viditelnosti. Poloha ambonu a sedes je mírně korigována pro optimalizaci prostoru před menzou. OLTÁŘ Oltář se skládá ze dvou částí: spodního korpusu, symbolizujícího tvar lodi a odkazujícího na sv.Petra a horní desky, symbolizující knihu, která odkazuje na sv.Pavla. Symbol lodi poukazuje nejen na samotného sv.Petra, ale také na jeho významnou roli při vzniku Kristovy Církve na zemi. Síť současně připomíná rybářské prostředí, z něhož vzešli apoštolové. Horní část, navržená jako mramorová deska připomínající knihu, atribut sv.Pavla, ve druhé rovině také zdůrazňuje teologický dopad a význam Pavlovi apoštolské činnosti. Kniha se vznáší a vyjadřuje tak volně "vanutí" myšlenek a ducha. Menza je pevně ukotvena do podlahy. AMBON Ambon volným způsobem navazuje na kompozici a symboliku menzy. Dvě části ambonu opět nepřímo poukazují na dvě symbolické roviny - rybářské povolání předcházející apoštolské činnosti sv.Petra a učitelský a myšlenkový význam celoživotní činnosti sv.Pavla. Materiálově obě části přímo navazují na složení menzy. Ambon je taktéž pevně ukotven do podlahy. SEDES Sedes je navržen jako kompoziční dotvoření trojice základních liturgických objektů tak, aby bylo dosaženo prostorové, materiálové i symbolické jednoty. Byl zvolen jednoduchý hranolový tvar, jednak z důvodu kontrastu, jednak pro vyjádření možnosti mobility tohoto objektu. SVĚTELNÝ OBJEKT Trojúhelníkový světelný objekt z hliníkových subtilních profilů,pozlacených ryzím plátkovým zlatem, symbolizuje Nejsvětější Trojici. Svým světelným vyzařováním na místo PROMĚŇOVÁNÍ a ve vzájemné interakci s ním, připomíná Božský původ Kristovy oběti a jejich vzájemnou jednotu.

Odměna v soutěži I Nový kostel se nachází v panelovém sídlišti, mezi jednoduchými kvádry panelových domů, na volné planině, dělené dvěma terénními zlomy. Pro stavbu kostela byl zvolen horní terénní zlom, který umožňuje přirozené oddělení části kostela a farního zázemí, a společenského sálu s přirozeným, přímým vstupem na terén.<br> Hlavní přístup do všech provozních celků je vytvořen nádvořím, obehnaným ambitem s patrovým ochozem. Ochoz s nádvořím bude také využíván pro potřeby alžbětinského divadla, bude vstupem na chór kostela a také na zelené střechy objektů, využitých jako alpinárium. Z nádvoří je hlavní vstup do centrální haly, z které jsou přístupny všechny požadované funkční části duchovního komplexu.Tyto mohou zároveň fungovat i odděleně s vlastními vstupy. Toto řešení umožňuje maximální variabilitu, takže např. učebna farní části může být využívána pro potřeby společenských akcí. Hala je dvoupatrová, se schodištěm a výtahem do 1.pp, kde se nachází společenský sál. Je otevřená do átria velkým proskleným otvorem, za kterým se nachází kamenná stěna s jemně tekoucí vodou po její ploše. V letních parních dnech bude ochlazovat prostor haly a umožní také přirozené příčné větrání prostor společenského sálu. Z haly je dále přístupná farní část s užitnými prostorami kanceláří, garáží, prádelny a dílny, a také část komunity salesiánů, obepínající átrium – rajský dvůr. Komunitní kaple je propojena se sákristií kostela. Hlavní funkční částí přístupné ze vstupní haly je kostel. Jedná se o jednoduchou kruhovou stavbu zastropenou mírnou klenbou, uprostřed se sanktusníkem propouštějícím světlo. Záměrem bylo vytvořit tradiční, symetrický prostor s půlkruhovým, zvýšeným kněžištěm a ochozem – chórem s varhanami. Typologicky je kostel spojením dvou evropských pilířů duchovní architektury. Antický racionální princip, projevující se pravidelným sloupořadím po obvodu vnitřního nádvoří a křesťanský princip sevřeného kontemplativního prostoru kruhového tvaru. Dvoupodlažní ochoz na okraji terénního zlomu bude působit jako antické propylaje, vtahující návštěvníka do centra duchovního kulturního a společenského dění. Kostel je navržen ve tvaru dvou půlkruhů, do sebe zasunutých, které do prostoru pouštějí boční světlo. Pronikání zkrytého světla je principem celého nasvícení kostela přičemž v prostoru presbytáře nám evokuje pronikání ducha svateho. Světlo bude dotvářet modulaci prostoru a bude podbarveno vitrážemi vsazenými do cenzur mezi pláty stěn. Objemná hmota kostela bude vyvážena úzkou, hranolovou zvonicí. Je umístěna na střední terénní plošině na ose kostela za presbytářem a bude jasnou dominantou ovládající celý prostor. Věž bude taktéž symbolizovat „seslání ducha svatého“.

1. cena v soutěži I Návrh reaguje na urbanistickou koncepci založenou územním plánem města. Základní koncepční myšlenkou návrhu je vytvoření nové městské části, založené na rehabilitaci klasických městských hodnot a vlastností. Prostorové rozvržení je vystavěno na jasně a zřetelně definované půdorysné síti, která rozvíjí prověřený lokační princip, v Evropě dlouhodobě používaný. Jako tradiční městské hodnoty jsou definovány ulice a náměstí, a to v navazující hierarchii prostorů. Charakter nových částí se přizpůsobuje místnímu měřítku, se snahou spojit stávající zástavbu s nově navrženými částmi v jeden přirozený celek, jehož svorníkem je nové kulturně společenské centrum.

Soutěž: Cena nadace PROMĚNY 2013 Obnova Nábřeží řeky Loučné v Litomyšli