2018 I Revitalizace Masarykova náměstí v Jihlavě

Revitalizace Masarykova náměstí v Jihlavě
Autoři Marek Holán, Miloš Klement, Michal Říčný, Miroslav Patočka, Petr Todorov, Jiří Vítek
Spolupráce Eva Kovářová, Alexandra Sýkorová, Vratislav Zika
Místo Masarykovo náměstí, Jihlava
Studie 2018 soutěž
Investor Statutární město Jihlava

2. cena v soutěži I Základní myšlenkou návrhu je harmonizace všech prvků a rovin náměstí do ucelené architektonické, prostorové a materiálové syntézy, vytvářející jasně organizovaný a příjemný centrální prostor města. Středový prostor náměstí, určený spíše pro "setrvání "je jasně artikulován zapamatovatelným vzorem dlažby, obklopující,spíše "plynoucí"prostor po okraji náměstí je oddělen lemem historické dlažby a odlišen jemnou změnou barvy. Integrace zeleně zdůrazňuje enviromentální rovinu projektu.

Skrýt detail

2017 I Cesta hrdelního práva, Tišnov

Autoři výtvarný návrh: Milivoj Husák, Miloš Klement
Spolupráce Pavlína Flídrová, sadové úpravy: Iveta Horáková
Místo Tišnov
Projekt 2015-2016
Realizace 2016-2017
Investor Město Tišnov

Základním impulsem pro projekt Cesty hrdelního práva bylo objevení základů historické šibenice na vyvýšenině nad Tišnovem pod kopcem Klucanina. Tým pod vedením pana Miloše Sysla a archeologa pana profesora Josefa Ungra posléze provedl základní archeologický průzkum, kdy byly nalezeny lidské ostatky a další artefakty, které se váží k tišnovské šibenici. Toto vše bylo pozoruhodným způsobem presentováno na několika přednáškách a výstavě v Muzeu města Tišnova. Obrovský zájem o tyto historické objevy (společně s odkrýváním i skutečných “právních případů“ končících popravou) vedl k myšlence turistického zpřístupnění a úpravě místa, kde stávala šibenice, spojené s její pietní prezentací. Zároveň s tím budou připomenuta místa, která se vázala k aktu útrpného práva a také k cestě odsouzencově, a to od radnice (kde bývala šatlava), okolo katovny (stínadla), dále, k již dávno zbourané kapli sv. Anny (kde došlo k rozloučení s tímto světem), a posléze do kopce lesem na šibeniční vrch, kde došlo ke konečné exekuci. Tato cesta bude lemována sedmi zastaveními smrtelných hříchů, které byly vyjmenovány papežem Řehořem Velikým v 6. století našeho letopočtu. Umístění těchto zastavení odpovídá z části místům, které se váží k tradici útrpného práva – radnice, stínadla, kaple sv. Anny a z části budou na místech, která jsou k tomu prostorově vhodná.

Skrýt detail

2013 I Kolumbárium a úpravy hřbitova, Předklášteří u Tišnova

Autoři Miloš Klement
Místo Předklášteří u Tišnova
Náklady nevyčísleny
Studie 2011
Projekt 2012
Realizace 2013
Investor obec Předklášteří u Tišnova

Stávající hřbitov v části obce Předklášteří, zvané Na Stráňově, je založen na vyvýšené ostrožně okolo hřbitovního kostela Nejsvětější trojice a obehnán a uzavřen hřbitovní zdí. Pozdně gotický a renesanční kostel postavený r. 1555 a přestavěný r. 1678 je chráněnou kulturní památkou. Úpravy hřbitova řešily dláždění a úpravy mlatových cest, vytvoření prostoru pro odpočinek s lavičkami a osazení nových výtokových objektů a úpravy zeleně. Spolu s kostelem je součástí hřbitova objekt bývalé barokní márnice, do které budou uloženy ostatky majitelů panství Schell – Wittinghofenů a bude upravena jako jejich zádušní kaple. Hřbitov je v současné době zcela zaplněn, a z tohoto důvodu byl za hřbitovní zdí postaven nový objekt kolumbária situovaný na severovýchodní straně ostrožny. Nové kolumbárium je eliptického tvaru a vytváří duchovní venkovní prostor, který má logickou vazbu na stávající hřbitov. Vychází z archetypálních tvarů používaných již od starověku pro duchovní stavby – např. anglické Stonehenge.

Skrýt detail

2012 I Spojnice Petrská - Denisovy sady, Brno, (Ulička Václava Havla)

Autoři Miloš Klement, Tomáš Rusín, Petr Todorov, Ivan Wahla
Spolupráce Petra Menšíková - Petrovská, Petr Mutina
Místo Petrov, Brno
Studie 2001
Projekt 2009 - 2010
Realizace 2012
Investor Město Brno

Obnova uličky pod Petrovem je založena na rehabilitaci historických a duchovních hodnot, obsažených v její stavební podstatě a skrytých v průběhu minulých let nedostatečnou údržbou a nevhodnými zásahy. Historie tohoto místa úzce souvisí s vývojem celé brněnské akropole a s jednotlivými etapami vývoje Katedrály, a rovněž i objektů vznikajících na východním svahu pod Petrovem. Z archivní dokumentace je zřejmé, že dnešní půdorysná stopa uličky (do nedávné minulosti bezejmenné, kolem roku 1348 označované jako „Sub Monte s.Petri“), se ve své podstatě shoduje s nejstarším známým půdorysem, pocházejícím z doby gotického rozvoje města. Hlavními myšlenkami rehabilitace je proto obnova zachovaných historických stavebních prvků a detailů, obnova dlažeb, povrchů a drobné architektury. Dalším podstatným krokem je myšlenka směřující k povýšení kulturně duchovního obsahu zákoutí osazením trojice kamenných pískovcových desek s texty významných brněnských básníků (Jana Zahradníčka, Ivana Blatného a Klementa Bochořáka), jejichž dílo i život se svým duchovním obsahem výrazně protíná s géniem loci místa. V prosinci r.2013 byla ulička pojmenována jménem Václava Havla.

Skrýt detail

2010 I Mariánská poutní cesta, Staré Město - Velehrad

Autoři Milivoj Husák, Miloš Klement, Petr Todorov
Spolupráce Josef Kozel - sochařská realizace
Místo Velehrad, okr. Uherské hradiště
Realizace 2010

Při současných úvahách nad smyslem poutní cesty by mohla být klíčová parafráze pojetí cesty amerického spisovatele Jacka Kerouaca z původního “cesta je cíl” na ”cesta má cíl”. V obrácení smyslu výroku o cestě se zrcadlí kontrast mezi moderním, “Kerouacovým”, pojetím cesty a významem dřívějším, např.barokním. Dnešní , moderní společnost se většinou pohybuje mezi dvěma tendencemi – buď dává přednost pouze „cestě“, což iniciuje bloudění v labyrintu světa, nebo tíhne pouze k rychlému dosažení „cíle“, což plodí „přímočaré“ jednání, bez hledání hlubších souvislostí. Cesta v sobě obsahuje směřování, tíhnutí a očekávání. Ta, která je odměřována lidským krokem a odehrává se v kulturní krajině, odkrývá nové výhledy pomalu, za to ale dlouze a hluboce. Obrazy krajiny přecházejí jeden do druhého plynule, ten co zaniká v sobě nese počátek a zrození následujícího, překvapivě jiného. Neustálé zanikání a vznikání rodí pohyb. Přecházení, střídání a překrývání stále nových obrazů krajiny, vytváří dramatický příběh, který, měřen lidským krokem, se stává příběhem niterným, zasahujícím lidskou duši. Toto drama přemáhá nehybnost, vytváří vnitřní děj a očekávání, jejichž svorníkem je Naděje, která je zdrojem a zřídlem lidského života. Ta však sama o sobě nestačí, je neohraničená. Pokud je však ukotvena v cíli, příběh dostává smysl. Křesťanská poutní cesta má svůj cíl a završení v Bohu, naděje se stává nadějí neotřesitelnou, ukotvenou v cíli nejvyšším, tam kde Život definitivně přemáhá Smrt. Mariánská poutní cesta na Velehrad spojuje Staré Město u Uherského Hradiště s Velehradem. Myšlenka na její vybudování má kořeny v období po návštěvě papeže Jana Pavla II. na Velehradě, kdy došlo k soustředěné snaze vrátit významnému poutnímu místu jeho význam a dále ho obohatit o současné výzvy.Oporu pro zvýraznění mariánské zbožnosti můžeme spatřovat,kromě vlastního zasvěcení baziliky,také v současnějších úvahách: může hrát roli sbližujícího prvku mezi světy východního a západního křesťanství či vstupní brány při obnově zbožnosti. Projekt řeší umístění a úpravy 20-ti zastavení poutní cesty, které lemují již vybudovanou cestu ze Starého Města na Velehrad. Poutní cesta začíná za železniční tratí u Starého Města a pokračuje dále údolní nivou potoka Salašky.V místech před Velehradem uhýbá do konventních luk a míří přímo na střed překvapivě odkryté,krásné siluety baziliky. V celém svém průběhu je cesta rytmizována celkem dvaceti zastaveními růžencové motlitby. Úvod představuje Radostný růženec.následuje Růženec světla,Bolestný a Slavný růženec. Každé zastavení symbolizuje jedno tajemství a je zpracováno sochařsky z božanovského pískovce, který byl zvolen pro jeho velkou trvanlivost a odolnost proti erozím.Tvar navazuje na tradice božích muk v české a moravské krajině - čtvercový dřík vynáší kvádr s textem a vyobrazením. Čas cesty je tak navrácen svému lidskému rozměru,je měřen krokem a modlitbou. Krajina,kterou cesta vede,dostává hlubší smysl. A poutní místo se opět stává očekávaným cílem,vyvrcholením úsilí cesty a soustředění modlitby.

Skrýt detail