2017 I Cesta hrdelního práva, Tišnov

Autoři výtvarný návrh: Milivoj Husák, Miloš Klement
Spolupráce Pavlína Flídrová, sadové úpravy: Iveta Horáková
Místo Tišnov
Projekt 2015-2016
Realizace 2016-2017
Investor Město Tišnov

Základním impulsem pro projekt Cesty hrdelního práva bylo objevení základů historické šibenice na vyvýšenině nad Tišnovem pod kopcem Klucanina. Tým pod vedením pana Miloše Sysla a archeologa pana profesora Josefa Ungra posléze provedl základní archeologický průzkum, kdy byly nalezeny lidské ostatky a další artefakty, které se váží k tišnovské šibenici. Toto vše bylo pozoruhodným způsobem presentováno na několika přednáškách a výstavě v Muzeu města Tišnova. Obrovský zájem o tyto historické objevy (společně s odkrýváním i skutečných “právních případů“ končících popravou) vedl k myšlence turistického zpřístupnění a úpravě místa, kde stávala šibenice, spojené s její pietní prezentací. Zároveň s tím budou připomenuta místa, která se vázala k aktu útrpného práva a také k cestě odsouzencově, a to od radnice (kde bývala šatlava), okolo katovny (stínadla), dále, k již dávno zbourané kapli sv. Anny (kde došlo k rozloučení s tímto světem), a posléze do kopce lesem na šibeniční vrch, kde došlo ke konečné exekuci. Tato cesta bude lemována sedmi zastaveními smrtelných hříchů, které byly vyjmenovány papežem Řehořem Velikým v 6. století našeho letopočtu. Umístění těchto zastavení odpovídá z části místům, které se váží k tradici útrpného práva – radnice, stínadla, kaple sv. Anny a z části budou na místech, která jsou k tomu prostorově vhodná.

Skrýt detail

2016 I Revitalizace Městského parku ve Znojmě - dolní park

Autoři Michal Říčný, Petr Todorov, Eva Wagnerová
Spolupráce Lukáš Moštěk, Olga Sobolová, Eva Staffová
Místo Znojmo
Studie soutěž 2007, dopracování studie 2008
Projekt 2008 - 2016
Realizace 2. etapa 2016
Investor Město Znojmo

Městský park (Husovy sady) je součástí celého historického systému okružních městských parků postupně budovaných po zbourání středověkých městských hradeb od počátku 19. století po celém obvodu historického jádra města Znojma. Vytváří zhruba východní část okružního parkového systému, založenou podél městských hradeb přibližně mezi severním a jižním zalomením fortifikačního systému, chránícího město v rovinaté části terénu. Park zde vytváří přirozený prostorový prvek, oddělující středověké jádro od nové části města, postavené koncem 19. století na podkladě regulačního plánu z r. 1871. Základní klasicistní páteř parků tvoří Horní a Dolní aleje, směrově propojující výše popsaná východiska. Tyto aleje, založené r.1804 vojenským důstojníkem Ekartem, vytváří velkorysou městskou promenádu, která je dodnes jejich základním prvkem. Po roce 1871 přibyl hradební průraz–dnešní Pontassievská ulice. Vznikla tak alej Prostřední. <br> Koncept návrhu dále rozvíjí základní prostorový a komunikační skelet, vytvořený koncepcí uzavřeného okružního zeleného prstence kolem středověkého jádra. Hlavní prostorové vstupy ze severní a jižní strany představují předpokládaná nově rehabilitovaná náměstí Svobody a Republiky. Celkové těžiště parků tvoří nám. Komenského, a to v nové úpravě, integrující četné směry, sbíhající se v tomto prostoru před bývalou Prostřední bránou. Základní klasicistní racionální půdorysný rozvrh alejí je zachován a doplněn novou „překrývající“ sítí cest, vycházející z logického propojení důležitých cílových míst. V obou hlavních alejích je zdůrazněno jejich prostorové ukončení. Osa Horní aleje vyúsťuje do historického kruhového prostoru s navrácenou bustou básníka Charlese Sealsfielda, osa Dolní aleje do nově navrženého prostorového těžiště u bývalého altánu Ringelspielu ve střední části dolního parku. .Osa zbývající části Dolní aleje směřuje na důležitý bod před městským divadlem v podélné ose nám. Republiky, zdůrazněný případným obeliskem, a dále na osu ulice Tovární, směřující k železničnímu nádraží. Dojde tak k prostorovému a směrovému ukotvení „páteře“ parku, kterou aleje představují. Kopalův pomník ve středu Komenského náměstí, zůstane nadále jejich středovým svorníkem.<br> Protože většina stromů řešeného území se nachází v alejích, je většina stromů stejné věkové kategorie. Dendrologický potenciál je v současné době již za zenitem své působnosti: Dle znaleckého posudku je nutné započít po etapách s jeho obnovou, zejména alejí ve všech třech částech parku. Proto musí být aleje vysazeny znovu. Stromy havarijní byly navrženy k okamžité asanaci, ostatní stromy byly ve velké většině navrženy k odborné úpravě, zdravotnímu, bezpečnostnímu a redukčnímu řezu, většina z nich vykazuje značnou míru nestability. <br> Návrh úpravy hradebního příkopu je postaven na architektonickém zdůraznění jeho podstaty a současně nalezení aktuálních možností jeho využití. Na dno příkopu je navržen vodní prvek, jednak jako archetypální připomínka jeho původního účelu, jednak jako současný estetický a rekreační prvek (využití vody z blízkého podzemního rezervoáru spodní vody v prostoru za lázněmi,tzv. Spitzerovy studny). Z lemující cesty, vedené po hřebeni předsunutého valu, jsou navrženy příčné stupňovité prahy, zpřístupňující „nábřeží“ z parku. <br> Architektonicky hodnotné objekty v ploše parku jsou ponechány, navrženy k opravě nebo rehabilitaci do své původní podoby. Nevhodné objekty jsou navrženy k odstranění. V místě hranolové věže v horní části parku je navržena z horní úrovně předhradebního valu pěší lávka, propojující tuto část parku se středověkým jádrem města.

Skrýt detail

2014 I Farní kostel Seslání Ducha Svatého, Brno Líšeň

Autoři Miloš Klement
Spolupráce Marian Maršálek
Místo Brno - Líšeň
Studie soutěž 2014
Investor Salesiánská provincie Praha a Nadace pro radost

Odměna v soutěži I Nový kostel se nachází v panelovém sídlišti, mezi jednoduchými kvádry panelových domů, na volné planině, dělené dvěma terénními zlomy. Pro stavbu kostela byl zvolen horní terénní zlom, který umožňuje přirozené oddělení části kostela a farního zázemí, a společenského sálu s přirozeným, přímým vstupem na terén.<br> Hlavní přístup do všech provozních celků je vytvořen nádvořím, obehnaným ambitem s patrovým ochozem. Ochoz s nádvořím bude také využíván pro potřeby alžbětinského divadla, bude vstupem na chór kostela a také na zelené střechy objektů, využitých jako alpinárium. Z nádvoří je hlavní vstup do centrální haly, z které jsou přístupny všechny požadované funkční části duchovního komplexu.Tyto mohou zároveň fungovat i odděleně s vlastními vstupy. Toto řešení umožňuje maximální variabilitu, takže např. učebna farní části může být využívána pro potřeby společenských akcí. Hala je dvoupatrová, se schodištěm a výtahem do 1.pp, kde se nachází společenský sál. Je otevřená do átria velkým proskleným otvorem, za kterým se nachází kamenná stěna s jemně tekoucí vodou po její ploše. V letních parních dnech bude ochlazovat prostor haly a umožní také přirozené příčné větrání prostor společenského sálu. Z haly je dále přístupná farní část s užitnými prostorami kanceláří, garáží, prádelny a dílny, a také část komunity salesiánů, obepínající átrium – rajský dvůr. Komunitní kaple je propojena se sákristií kostela. Hlavní funkční částí přístupné ze vstupní haly je kostel. Jedná se o jednoduchou kruhovou stavbu zastropenou mírnou klenbou, uprostřed se sanktusníkem propouštějícím světlo. Záměrem bylo vytvořit tradiční, symetrický prostor s půlkruhovým, zvýšeným kněžištěm a ochozem – chórem s varhanami. Typologicky je kostel spojením dvou evropských pilířů duchovní architektury. Antický racionální princip, projevující se pravidelným sloupořadím po obvodu vnitřního nádvoří a křesťanský princip sevřeného kontemplativního prostoru kruhového tvaru. Dvoupodlažní ochoz na okraji terénního zlomu bude působit jako antické propylaje, vtahující návštěvníka do centra duchovního kulturního a společenského dění. Kostel je navržen ve tvaru dvou půlkruhů, do sebe zasunutých, které do prostoru pouštějí boční světlo. Pronikání zkrytého světla je principem celého nasvícení kostela přičemž v prostoru presbytáře nám evokuje pronikání ducha svateho. Světlo bude dotvářet modulaci prostoru a bude podbarveno vitrážemi vsazenými do cenzur mezi pláty stěn. Objemná hmota kostela bude vyvážena úzkou, hranolovou zvonicí. Je umístěna na střední terénní plošině na ose kostela za presbytářem a bude jasnou dominantou ovládající celý prostor. Věž bude taktéž symbolizovat „seslání ducha svatého“.

Skrýt detail

2014 I Kostel blahoslavené Marie Restituty, Brno Lesná 2014

Autoři Miloš Klement
Místo Brno Lesná
Studie 2014
Investor Biskupství brněnské

Nový kostel se nachází v panelovém sídlišti, na okraji mezi jednoduchými kvádry panelových domů a lesem, svažujícím se ke smyčce konečné tramvaje. Pozemek pro nový kostel je ohraničena nedávno postaveným, duchovním centrem a prudkým svahem nad tratí tramvaje, porostlým hustým lesem. Kostel je tedy situován v zákrytu stávajícího objektu a přístup k němu je velmi omezen úzkým koridorem u severního štítu budovy. Pro zvětšení přístupového chodníku je proto navrženo odstranění betonové stěny ukrývající schodiště do suterénu a na střechu objektu.<br> Prostor za stávajícím duchovním centrem je rozdělen na část vnitřního, uzavřeného átria a vlastní kostel, který je umístěn na okraj pozemku částečně ponořen do hustého porostu nad tramvajovým tělesem. <br> Typologicky je kostel spojením dvou evropských pilířů duchovní architektury. Antický racionální princip, projevující se pravidelným sloupořadím po obvodu vnitřního átria a křesťanský princip sevřeného kontemplativního prostoru eliptického tvaru.<br> <br> Kostel je navržen ve tvaru dvou půlelips do sebe zasunutých, kdy vnější půlelipsa objímá druhou a vytváří dynamický obal zvedající se směrem k hlavnímu vstupu a vrcholící křížem. Druhá půlelipsa je nižší, obrácená do átria a je opatřena o vysunutou římsou. Do dvou cezur, vzniklých rozevřením vnější půlelipsy, jsou navrženy vstupy do kostela. Cezury budou také sloužit jako hlavní zdroj denního světla z východní a jižní strany. <br> Hlavní vstup do kostela je situován na severní straně a příchod k němu je lemován čtrnácti pilíři s vyobrazením křížové cesty. Přístup s křížovou cestou je jedním z ústředních duchovních motivů návrhu. Je navržen ve formě ambitu, zastřešen lehkou střechou, uzavírá vnitřní átrium a zakrývá také štít stávajícího objektu. Ztvárnění zastavení křížové cesty bude formou mozaiky.<br> Hlavní vstup do kostela je vytvořen rozevřením pláště kostela a vytvoření štěrbiny, do které bude pronikat východní slunce. Vstup je tvořen zádveřím s prostorem pro modlitbu, s průhledem na oltář, pro potřeby lidí, kteří se chtějí v průběhu dne pomodlit i při uzavření kostela. Nad vstupem je kůr s varhanami vysunutý do prostoru kostela. <br> Druhý vstup navazuje na vstupní osu stávajícího duchovního centra. Prosklenou, zastřešenou chodbou lemuje jižní stranu átria. <br> Átrium je s kostelem propojeno širokým portálem, situovaným na osu oltáře, umožňujícím, v případě velkých svátků, spojení prostoru kostela s venkovním prostorem átria. <br> Liturgický prostor je situován na kratší ose kostela, je zvednut o tři stupně a pocitově protažen umístěním venkovního arkýře. V tomto arkýři bude hlavní oltářní obraz - triptych osvětlený nepřímým osvětlením z boků a stropu vysunutého arkýře.<br> Kostel je navržen pro 300 sedících a cca 200 stojících lidí.

Skrýt detail

2014 I Urbanistické řešení města Hustopeče

Autoři Jiří Fixel, Miloš Klement, Zbyněk Pech, Petr Todorov
Spolupráce Eva Staffová
Místo Hustopeče
Studie soutěž 2014
Investor Město Hustopeče

1. cena v soutěži I Návrh reaguje na urbanistickou koncepci založenou územním plánem města. Základní koncepční myšlenkou návrhu je vytvoření nové městské části, založené na rehabilitaci klasických městských hodnot a vlastností. Prostorové rozvržení je vystavěno na jasně a zřetelně definované půdorysné síti, která rozvíjí prověřený lokační princip, v Evropě dlouhodobě používaný. Jako tradiční městské hodnoty jsou definovány ulice a náměstí, a to v navazující hierarchii prostorů. Charakter nových částí se přizpůsobuje místnímu měřítku, se snahou spojit stávající zástavbu s nově navrženými částmi v jeden přirozený celek, jehož svorníkem je nové kulturně společenské centrum.

Skrýt detail

2013 I Kolumbárium a úpravy hřbitova, Předklášteří u Tišnova

Autoři Miloš Klement
Místo Předklášteří u Tišnova
Náklady nevyčísleny
Studie 2011
Projekt 2012
Realizace 2013
Investor obec Předklášteří u Tišnova

Stávající hřbitov v části obce Předklášteří, zvané Na Stráňově, je založen na vyvýšené ostrožně okolo hřbitovního kostela Nejsvětější trojice a obehnán a uzavřen hřbitovní zdí. Pozdně gotický a renesanční kostel postavený r. 1555 a přestavěný r. 1678 je chráněnou kulturní památkou. Úpravy hřbitova řešily dláždění a úpravy mlatových cest, vytvoření prostoru pro odpočinek s lavičkami a osazení nových výtokových objektů a úpravy zeleně. Spolu s kostelem je součástí hřbitova objekt bývalé barokní márnice, do které budou uloženy ostatky majitelů panství Schell – Wittinghofenů a bude upravena jako jejich zádušní kaple. Hřbitov je v současné době zcela zaplněn, a z tohoto důvodu byl za hřbitovní zdí postaven nový objekt kolumbária situovaný na severovýchodní straně ostrožny. Nové kolumbárium je eliptického tvaru a vytváří duchovní venkovní prostor, který má logickou vazbu na stávající hřbitov. Vychází z archetypálních tvarů používaných již od starověku pro duchovní stavby – např. anglické Stonehenge.

Skrýt detail

2013 I Revitalizace Městského parku ve Znojmě

Autoři Michal Říčný, Petr Todorov, Eva Wagnerová
Spolupráce Lukáš Moštěk, Olga Sobolová
Místo Znojmo
Studie soutěž 2007, dopracování studie 2008
Projekt 2008 - 2010
Realizace 1.etapa 2013
Investor Město Znojmo

Městský park (Husovy sady) je součástí celého historického systému okružních městských parků postupně budovaných po zbourání středověkých městských hradeb od počátku 19. století po celém obvodu historického jádra města Znojma. Vytváří zhruba východní část okružního parkového systému, založenou podél městských hradeb přibližně mezi severním a jižním zalomením fortifikačního systému, chránícího město v rovinaté části terénu. Park zde vytváří přirozený prostorový prvek, oddělující středověké jádro od nové části města, postavené koncem 19. století na podkladě regulačního plánu z r. 1871. Základní klasicistní páteř parků tvoří Horní a Dolní aleje, směrově propojující výše popsaná východiska. Tyto aleje, založené r.1804 vojenským důstojníkem Ekartem, vytváří velkorysou městskou promenádu, která je dodnes jejich základním prvkem. Po roce 1871 přibyl hradební průraz–dnešní Pontassievská ulice. Vznikla tak alej Prostřední. <br> Koncept návrhu dále rozvíjí základní prostorový a komunikační skelet, vytvořený koncepcí uzavřeného okružního zeleného prstence kolem středověkého jádra. Hlavní prostorové vstupy ze severní a jižní strany představují předpokládaná nově rehabilitovaná náměstí Svobody a Republiky. Celkové těžiště parků tvoří nám. Komenského, a to v nové úpravě, integrující četné směry, sbíhající se v tomto prostoru před bývalou Prostřední bránou. Základní klasicistní racionální půdorysný rozvrh alejí je zachován a doplněn novou „překrývající“ sítí cest, vycházející z logického propojení důležitých cílových míst. V obou hlavních alejích je zdůrazněno jejich prostorové ukončení. Osa Horní aleje vyúsťuje do historického kruhového prostoru s navrácenou bustou básníka Charlese Sealsfielda, osa Dolní aleje do nově navrženého prostorového těžiště u bývalého altánu Ringelspielu ve střední části dolního parku. .Osa zbývající části Dolní aleje směřuje na důležitý bod před městským divadlem v podélné ose nám. Republiky, zdůrazněný případným obeliskem, a dále na osu ulice Tovární, směřující k železničnímu nádraží. Dojde tak k prostorovému a směrovému ukotvení „páteře“ parku, kterou aleje představují. Kopalův pomník ve středu Komenského náměstí, zůstane nadále jejich středovým svorníkem.<br> Protože většina stromů řešeného území se nachází v alejích, je většina stromů stejné věkové kategorie. Dendrologický potenciál je v současné době již za zenitem své působnosti: Dle znaleckého posudku je nutné započít po etapách s jeho obnovou, zejména alejí ve všech třech částech parku. Proto musí být aleje vysazeny znovu. Stromy havarijní byly navrženy k okamžité asanaci, ostatní stromy byly ve velké většině navrženy k odborné úpravě, zdravotnímu, bezpečnostnímu a redukčnímu řezu, většina z nich vykazuje značnou míru nestability. <br> Návrh úpravy hradebního příkopu je postaven na architektonickém zdůraznění jeho podstaty a současně nalezení aktuálních možností jeho využití. Na dno příkopu je navržen vodní prvek, jednak jako archetypální připomínka jeho původního účelu, jednak jako současný estetický a rekreační prvek (využití vody z blízkého podzemního rezervoáru spodní vody v prostoru za lázněmi,tzv. Spitzerovy studny). Z lemující cesty, vedené po hřebeni předsunutého valu, jsou navrženy příčné stupňovité prahy, zpřístupňující „nábřeží“ z parku. <br> Architektonicky hodnotné objekty v ploše parku jsou ponechány, navrženy k opravě nebo rehabilitaci do své původní podoby. Nevhodné objekty jsou navrženy k odstranění. V místě hranolové věže v horní části parku je navržena z horní úrovně předhradebního valu pěší lávka, propojující tuto část parku se středověkým jádrem města.

Skrýt detail

2012 I Kostel blahoslavené Marie Restituty, Brno Lesná

Autoři Milivoj Husák, Miloš Klement, Petr Todorov
Spolupráce Klára Hrivňáková, Vladimír Hrivňák
Místo Brno Lesná
Studie 2012
Investor Biskupství brněnské

Nový kostel se nachází v panelovém sídlišti, na okraji mezi jednoduchými kvádry panelových domů a lesem, svažujícím se ke smyčce konečné tramvaje. Plocha pro nový kostel je ohraničena nedávno postaveným, duchovním centrem a prudkým svahem nad tratí tramvaje, porostlým hustým lesem.<br> Cílem návrhu je vytvoření jednoduchého objektu vloženého do zeleně, která ho obejme a pocitově vnikne i do vnitřního meziprostoru, mezi sloupořadím a pevnou hmotou kostela. Typologicky je kostel spojením dvou evropských pilířů duchovní architektury. Antický, racionální princip, projevující se pravidelným sloupořadím po obvodu objektu a <br> křesťanský vnitřní, sevřený kontemplativní prostor eliptického tvaru. Ambit mezi sloupořadím a pevnou hmotou kostela nemá pouze komunikační funkci, ale je zároveň duchovním prostorem vycházejícím z tradice poutních ambitů. Kvádr kostela vertikálně protíná kuželová zvonice s křížem jako znak a symbol duchovní podstaty objektu. Vnější, racionální obal a vnitřní organický tvar elipsy duchovního prostoru symbolizuje věčné napjetí mezi racionalitou vnějšího světa a vnitřní, duchovní podstatou lidského života. Opisuje také závěr života blahoslavené Marie Restituty, vnitřně silně zbožné řeholnice, uvězněné a posléze popravené totalitním, fašistickým režimem.

Skrýt detail

2012 I Brněnské podzemí, Kostnice pod kostelem sv. Jakuba

Autoři Miloš Klement, Aleš Svoboda
Místo Kostel sv. Jakuba v Brně
Náklady 30 mil. Kč
Studie 2007
Projekt 2009 - 2010
Realizace 2012
Investor Město Brno

Pod podlahou západní části kostela sv. Jakuba v Brně se nachází tříkomorová krypta která byla pravděpodobně zřízena v 17. století a po zrušení hřbitova v okolí kostela koncem 18.století sloužila jako karner, k uložení kosterních ostatků. Po naplnění a uzavření kostnice se na její celkový rozsah zapomnělo. Teprve při průzkumu Jakubského náměstí v r. 2001 byl celý komplex objeven. Bylo rozhodnuto uložit všechny ostatky, zbavené nánosů hlíny a nečistot, v důstojné, kultivované podobě. Ve střední části krypty byla vytvořena kaple a prostory kostnice byly doplněny uměleckými díly, vztahujícími se k duchovním tématům. Pro zpřístupnění veřejnosti byl vstup do kostnice umístěn mimo objekt kostela, z prostoru chodníku a parkoviště aut. Vstup je řešen novou podzemní halou s prodejem vstupenek a úvodními informacemi. Přístupná je schodištěm z náměstí, které lemuje kamenná zeď, z jedné strany výtvarně pojednána tesanými reliéfy pěti svatých, kteří měli přímou vazbu na kostel sv. Jakuba. Na opačné straně jsou vytesána jména významných brněnských rodů i osobností , které byly prokazatelně uloženy na hřbitově, či v kryptách pod sv.Jakubem. Kamenná stěna vytváří komorní prostor vedle vstupu do kostela, doplněný kovaným křížem, jako upomínkou na historický hřbitov.

Skrýt detail

2012 I Spojnice Petrská - Denisovy sady, Brno, (Ulička Václava Havla)

Autoři Miloš Klement, Tomáš Rusín, Petr Todorov, Ivan Wahla
Spolupráce Petra Menšíková - Petrovská, Petr Mutina
Místo Petrov, Brno
Studie 2001
Projekt 2009 - 2010
Realizace 2012
Investor Město Brno

Obnova uličky pod Petrovem je založena na rehabilitaci historických a duchovních hodnot, obsažených v její stavební podstatě a skrytých v průběhu minulých let nedostatečnou údržbou a nevhodnými zásahy. Historie tohoto místa úzce souvisí s vývojem celé brněnské akropole a s jednotlivými etapami vývoje Katedrály, a rovněž i objektů vznikajících na východním svahu pod Petrovem. Z archivní dokumentace je zřejmé, že dnešní půdorysná stopa uličky (do nedávné minulosti bezejmenné, kolem roku 1348 označované jako „Sub Monte s.Petri“), se ve své podstatě shoduje s nejstarším známým půdorysem, pocházejícím z doby gotického rozvoje města. Hlavními myšlenkami rehabilitace je proto obnova zachovaných historických stavebních prvků a detailů, obnova dlažeb, povrchů a drobné architektury. Dalším podstatným krokem je myšlenka směřující k povýšení kulturně duchovního obsahu zákoutí osazením trojice kamenných pískovcových desek s texty významných brněnských básníků (Jana Zahradníčka, Ivana Blatného a Klementa Bochořáka), jejichž dílo i život se svým duchovním obsahem výrazně protíná s géniem loci místa. V prosinci r.2013 byla ulička pojmenována jménem Václava Havla.

Skrýt detail

2010 I Brněnské podzemí, Zelný trh Labyrint

Autoři Miloš Klement, Aleš Svoboda
Stavební část Olga Sobolová
Místo Brno, Zelný Trh
Náklady 70 mil.
Projekt 2008
Realizace 2010
Investor Město Brno

Svým rozsahem je prostor pod Zelným trhem nejatraktivnější částí brněnského podzemí. Pod náměstím bylo objeveno množství sklepních prostor mnohdy navzájem oddělených. Některé části podzemí byly vážně poničeny a další znehodnoceny nevhodným statickým zajištěním – betonovými nástřiky. Sanací a propojením jednotlivých sklepních komplexů došlo ke vzniku sklepního labyrintu s různě velikými objekty s proměnlivými výškovými úrovněmi. Dělí se na část prohlídkovou (turistickou) a na část pro kulturně společenské využití. Obě tyto části mohou být provozovány společně nebo samostatně, nezávisle na sobě. Navíc propojením se sklepením divadla Reduta je možno počítat s využitím pro divadelní produkce. Pro společensky fungující využití jsou sklepy labyrintu doplněny hygienickým zázemím, výtahem a vzduchotechnikou. Prohlídková část labyrintu slouží jako expozice související s historií Brna, se způsobem využívání sklepních prostor v historii pro uskladnění potravin, pro alchymistické pokusy, léčitelství a výrobu léků , či jako trestnici a mučírnu.

Skrýt detail

2010 I Brněnské podzemí, Mincmistrovský sklep

Autoři Miloš Klement, Aleš Svoboda, Petr Todorov
Místo Dominikánské náměstí Brno
Náklady 16 mil. bez spodní části
Projekt 2003 – 2008
Realizace 2010
Investor Město Brno

Bývalý mincmistrovský dům na rohu Panenské ulice a Rybného trhu (Dominikánské náměstí) zabíral téměř třetinu celkové plochy dnešního náměstí. Po asanaci historického objektu začátkem 20.stol. zůstalo pod povrchem náměstí sklepení s původním, raně gotickým zdivem a částečně porušenou klenbu s lunetami. Při provádění přístupové chodby do prostorů Nové radnice byla odhalena původní studna ze 13. století. Po rekonstrukci sklepa zde byla vytvořena expozice gotických fragmentů z kaple sv. Václava, která stála v minulosti na rohu Dominikánského nám. a ulice Veselé. Pro zpřístupnění veřejnosti bylo rozhodnuto řešit vstup do těchto míst vstupem přímo z ulice Panenské. Pro tento účel bylo využito šest sklepních prostorů, které se nachází pod Novou radnicí. Vzájemným propojením všech místností se sklepením domu mincmistrů vznikl zajímavý komplex sklepů dokumentující různé slohové etapy. Byla zde zřízena expozice mapující vývoj Dominikánského náměstí ve středověku, jako centra moravského a brněnského mincovnictví. Dále je zde dokumentována asanace významné gotické památky kaple sv.Václava, domu mincmistrů a cisterciáckého kláštera založeného Eliškou Rejčkou. Část sklepení je vybavena jako audiovizuální galerie pro prezentaci historie a současnosti města Brna.

Skrýt detail

2011 I Rekonstrukce parku 17.listopadu ve Znojmě

Autoři Michal Říčný, Petr Todorov
Spolupráce Lukáš Moštěk
Místo Znojmo
Studie 2009
Projekt 2010
Realizace 2011
Investor Město Znojmo

Plocha vnitrobloku, na které se Park 17. listopadu ve Znojmě nachází, nebyla nikdy koncipována jako prostor pro veřejnou zeleň. Tato funkce byla, do původně hospodářských a skladových ploch vnitrobloku, vložena až dodatečně, v 60.tých letech minulého století. Vztah k okolní zástavbě je tedy těžce definovatelný a postrádá vysledovatelné prostorové návaznosti. Hlavní koncepční myšlenkou bylo proto jasné definování prostoru jako plochy parku. Základem je diferencování celistvých ploch na komunikační systém, s návaznosti na herní plochy pro děti, a dále na plochy pobytových trávníků a klidové části parku. Jádro kompozice tvoří vložení mírně vychýlené komunikační osy do propojovací „šíje" mezi ulicí a vnitřním parkem a silné podélné kompoziční osy, která definuje prostorový smysl hlavní parkové plochy. Do průniku těchto dvou částí parku je vloženo eliptické dětské hřiště. Vzniká tak diferencování vnitřní části parku na plochu s herními aktivitami (jihovýchodní část parku ) a klidové s dřevěným altánem, vodním prvkem a trelážemi pro popínavé rostliny. Zeleň je zachována stávající s koncepční dosadbou vybraných odolných a dlouhověkých dřevin. V horní části za altánem byl zvolen jasan úzkolistý - Fraxinus angustifolia cv. Raywood, nenáročná dřevina, která poměrně rychle narůstá, odolává suchu a je vytrvalá na stanovišti. Má jemné listy, které jsou bezproblémové pro údržbu a vybarvuje se v podzimním období nádherně do červena. Dále je nově navržena skupina u dětského hřiště z tulipánovnlků / Liriodendron tulipifera/, stromů vznešených, štíhlých korun a velice atraktivních květů, podobných žlutozeleným tulipánům.

Skrýt detail

2010 I Rekonstrukce Komenského náměstí a ulic Jana Palacha, Studentské a Kovářské ve Znojmě

Autoři Michal Říčný, Petr Todorov
Spolupráce Klářa Hrivňáková, Petra Menšíková - Petrovská, Olga Sobolová
Místo Znojmo
Náklady nevyčísleny
Studie 2007
Projekt 2008
Realizace 2009 – 2010
Investor Město Znojmo

Koncept nového řešení Komenského náměstí ve Znojmě se opírá o původní klasicistní rozvrh, podřízený centrální poloze Kopalova pomníku. Parkový pás, přerušený na hranách náměstí, je prostorově propojen novým kruhovým prstencem stromů v těžišti prostoru, aby bylo dosaženo dojmu kontinuity zeleně. Tento geometrický tvar je vložen do lichoběžníku, jehož hrany jsou vedeny přibližně v historické stopě náměstí z doby klasicismu. Vytvořené prostorové řešení svým charakterem homogenizuje prostor a současně svou intaktností nevytváří disharmonii v místech nepravidelné kompozice domů náměstí (např. oba rohy Ulice Jana Palacha, které mají jiné úhly). V neposlední řadě kompaktní tvar, s neomezenými možnostmi vkládání os symetrie, může v sobě dobře integrovat různé směry, sbíhající se v prostoru. Náměstí se tak stává syntézou prvku geometrického a organického (přírodního prvku parku), v čemž je spatřována jeho podstata. Dalším podstatným záměrem je zklidnění náměstí, a to formou uvolnění jeho středu a jeho oddělení kamennými patníky od dopravy. Všechny tyto koncepční kroky, tj. propojení zeleně, celistvost prostoru a zklidnění středu, ve svém součtu podporuje vnímání náměstí jako důležitého vstupního prostoru do historického jádra města. Tuto myšlenku dále podporuje koncepční pojetí ulice Jana Palacha jako městského bulváru. Navazuje tak na charakter původního založení a současně zvýrazňuje svoji funkci „vstupní“ ulice z novější části města. Oba chodníky jsou rozšířeny a osazeny dvěma stromořadími, z nichž jedno je zdvojené, čímž je podtrženo původní velkorysé měřítko prostoru.

Skrýt detail

2010 I Mariánská poutní cesta, Staré Město - Velehrad

Autoři Milivoj Husák, Miloš Klement, Petr Todorov
Spolupráce Josef Kozel - sochařská realizace
Místo Velehrad, okr. Uherské hradiště
Realizace 2010

Při současných úvahách nad smyslem poutní cesty by mohla být klíčová parafráze pojetí cesty amerického spisovatele Jacka Kerouaca z původního “cesta je cíl” na ”cesta má cíl”. V obrácení smyslu výroku o cestě se zrcadlí kontrast mezi moderním, “Kerouacovým”, pojetím cesty a významem dřívějším, např.barokním. Dnešní , moderní společnost se většinou pohybuje mezi dvěma tendencemi – buď dává přednost pouze „cestě“, což iniciuje bloudění v labyrintu světa, nebo tíhne pouze k rychlému dosažení „cíle“, což plodí „přímočaré“ jednání, bez hledání hlubších souvislostí. Cesta v sobě obsahuje směřování, tíhnutí a očekávání. Ta, která je odměřována lidským krokem a odehrává se v kulturní krajině, odkrývá nové výhledy pomalu, za to ale dlouze a hluboce. Obrazy krajiny přecházejí jeden do druhého plynule, ten co zaniká v sobě nese počátek a zrození následujícího, překvapivě jiného. Neustálé zanikání a vznikání rodí pohyb. Přecházení, střídání a překrývání stále nových obrazů krajiny, vytváří dramatický příběh, který, měřen lidským krokem, se stává příběhem niterným, zasahujícím lidskou duši. Toto drama přemáhá nehybnost, vytváří vnitřní děj a očekávání, jejichž svorníkem je Naděje, která je zdrojem a zřídlem lidského života. Ta však sama o sobě nestačí, je neohraničená. Pokud je však ukotvena v cíli, příběh dostává smysl. Křesťanská poutní cesta má svůj cíl a završení v Bohu, naděje se stává nadějí neotřesitelnou, ukotvenou v cíli nejvyšším, tam kde Život definitivně přemáhá Smrt. Mariánská poutní cesta na Velehrad spojuje Staré Město u Uherského Hradiště s Velehradem. Myšlenka na její vybudování má kořeny v období po návštěvě papeže Jana Pavla II. na Velehradě, kdy došlo k soustředěné snaze vrátit významnému poutnímu místu jeho význam a dále ho obohatit o současné výzvy.Oporu pro zvýraznění mariánské zbožnosti můžeme spatřovat,kromě vlastního zasvěcení baziliky,také v současnějších úvahách: může hrát roli sbližujícího prvku mezi světy východního a západního křesťanství či vstupní brány při obnově zbožnosti. Projekt řeší umístění a úpravy 20-ti zastavení poutní cesty, které lemují již vybudovanou cestu ze Starého Města na Velehrad. Poutní cesta začíná za železniční tratí u Starého Města a pokračuje dále údolní nivou potoka Salašky.V místech před Velehradem uhýbá do konventních luk a míří přímo na střed překvapivě odkryté,krásné siluety baziliky. V celém svém průběhu je cesta rytmizována celkem dvaceti zastaveními růžencové motlitby. Úvod představuje Radostný růženec.následuje Růženec světla,Bolestný a Slavný růženec. Každé zastavení symbolizuje jedno tajemství a je zpracováno sochařsky z božanovského pískovce, který byl zvolen pro jeho velkou trvanlivost a odolnost proti erozím.Tvar navazuje na tradice božích muk v české a moravské krajině - čtvercový dřík vynáší kvádr s textem a vyobrazením. Čas cesty je tak navrácen svému lidskému rozměru,je měřen krokem a modlitbou. Krajina,kterou cesta vede,dostává hlubší smysl. A poutní místo se opět stává očekávaným cílem,vyvrcholením úsilí cesty a soustředění modlitby.

Skrýt detail

2008 I Přístavba tělocvičny Cyrilometodějské základní školy a gymnázia, Brno

Autoři Miloš Klement, Petr Todorov
Spolupráce Petra Menšíková - Petrovská
Místo Brno, Lerchova 65
Studie 2007
Projekt 2008 DSP
Investor Cyrilometodějská ZŠ a gymnázium

Nová tělocvična komunikačně navazuje na chodbu stávajícího zadního křídla školy podél staré tělocvičny. Tělocvična je výškově osazena nad obslužný blok, zapuštěný do terénní terasy. Tento blok obsahuje šatny s příslušným sociálním zázemím, posilovnu, dvě cvičebny a technické zázemí. Půdorysná plocha tělocvičny umožňuje provozování sálových sportů: volejbal, basketbal, sálovou kopanou, badminton.<br> Architektura tělocvičny je lapidární, jednoduchým tvarováním odpovídá jednoduchosti funkce. Hmota ve tvaru kubusu je zapuštěna do terénu, rovná střecha koresponduje s reliéfem terénní terasy. Použitý materiál cihelného režného zdiva navazuje na stejný materiál použitý na fasádách navazujících stávajících školských budov od architekta Fischera. Ze zděného hranolu je „vysunuta“ vložená dřevěná konstrukce a vzniklým převýšením je vnitřní prostor „basilikálně“ prosvětlen shora. Hlavní nosnou konstrukci tvoří dřevěné lepené vazníky obdélníkového průřezu. Vazníky jsou příčně propojeny ztužujícími prvky a vytváří ucelený nosný systém „vložený“ do obalu, tvořícího nenosný obvodový plášť z porothermového zdiva a režných cihel. <br> Stávající pozemek je rozčleněn do čtyř terénních výškových úrovní, které svou gradací sledují svažitý profil pozemku. Návrh venkovních úprav je založen na scelení dvou úrovní, které jsou výškově nejméně rozdílné, tj. úrovně horního hřiště a úrovně bývalého sadu, který již není využíván. Vzniká tak velká plocha variabilního hřiště, které v součtu minimálně nahradí plochu dvou hřišť stávajících. Toto hřiště je možné využít jednak pro malou kopanou, jednak pro basketbal a volejbal, dle momentálních požadavků školy.

Skrýt detail

2007 I Bytový dům Kopečná, Brno

Autoři Miloš Klement, Tomáš Rusín, Petr Todorov, Ivan Wahla
Spolupráce Tomáš Kratochvíl, Petra Menšíková – Petrovská, Petr Mutina
Místo Kopečná 37, Brno
Náklady cca 150 mil. Kč
Studie 2005
Projekt 2006
Realizace 2006 - 2007
Investor HTT Brno, spol. s r. o.

Nově navržený obytný blok uzavírá a nově vymezuje nároží ulic Kopečná a Leitnerova. Odsunutím uliční fronty oproti původní zástavbě v ulici Leitnerové, je dosaženo dostatečného oslunění a osvětlení západní strany domu, vytvoření prostoru před vstupy do domu a návaznosti uliční fronty na rohový dům Kopečná - Pekařská. Orientace bytů v křídle do ulice Leitnerovy je východ-západ, křídlo do ulice Kopečné je orientováno sever – jih, s otevřením části fasády na západ. Domy jsou rozděleny do čtyř bytových sekcí – tři jsou orientovány do ulice Leitnerovy, jedna do ulice Kopečné. V každé sekci jsou různé kombinace bytů dle jednotlivých podlaží: dva až čtyři byty na schodišťové jádro. Vstupy do domů jsou vedeny přes bezbariérovou rozšířenou rampu, vstupní závětří a vstupní halu se schodištěm a výtahem. Celý blok má 66 bytových jednotek a v podzemí domu je 83 parkovacích míst. Část parteru je využívána pro obchody a služby. Architektura je výsledkem přemýšlení o urbanistickém a architektonickém kontextu domu. Jednotlivé sekce bloku jsou výškově odstupňovány v souladu se spádem Leitnerovy ulice. Schodišťová jádra jsou z důvodů osvětlení vysunuta s mírným zešikmením oproti uliční frontě a přirozené rytmizuje uliční fasádu v ulici Leitnerové. V ulici Kopečné vytvářejí prostorové členění fasády předsunuté arkýře s lodžiemi. Obě uliční fasády jsou z režných lícových cihel, okna dřevěná. Zadní fasáda směrem do dvora je omítnuta a členěna horizontálními lodžiemi s francouzskými okny. Zásadní význam má vnitřní, prostorově uzavřený dvůr, který je parkově upraven, opatřen dětskými hřišti. Je tak umožněn volný, bezpečný pobyt dětí.

Skrýt detail

2007 I Revitalizace městského parku ve Znojmě

Autoři Michal Říčný, Petr Todorov, Eva Wagnerová
Spolupráce Olga Sobolová
Místo Znojmo
Studie soutěž 2007
Investor Město Znojmo

Projekt řeší koncepční obnovu Městského parku, založeného začátkem 19.století v prostoru okružního prstence bývalých středověkých městských hradeb. Původní protáhlý půdorys parku je zorganizován kolem páteřních alejí na jednoduché neoklasicistní geometrii. Různé další slohové vrstvy, sřídající se v průběhu historie, se většinou nezachovaly a v 2.polovině 20.století kvalita parku výrazně degradovala. Proto vedení města rozhodlo o postupné rekonstrukci, která je rozvržena do několika etap. <br> Koncept návrhu revitalizace dále rozvíjí základní klasicistní prostorový a komunikační skelet, vytvořený koncepcí uzavřeného okružního zeleného prstence kolem středověkého jádra Znojma. Prostorově je park nově znovu formulován jako velkorysá promenáda s páteřními alejemi, pobytovými trávníky, květinovými záhony, odpočívadly, vodními prvky a celkově obnovenou zelení. Chybějící cesty jsou doplněny novými, jejichž geometrie je současným volným přepisem původního klasicistního principu. Povrchy cest jsou mlatové, dále dlážděné žulovou odsekovou dlažbou a asfaltové, traktované pásy z žulových kostek. Veškerá zeleň je obnovena. Dožilé jírovce v páteřních alejích jsou nahrazeny nově vysazenými javory, další stromy jsou vysazeny v částech parku se soliterní výsadbou. Ve středním pásu parku je koncepční pás květinových záhonů, který v rámci nové výrazné geometrie přepisuje minulé vrstvy květinové výzdoby parku. Mobiliář je navržen na základě materiálové kombinace natírané a pozinkované oceli a dřeva. Autorské atypické lavičky z bílých dřevěných lamel odkazují na klasicistní minulost, odpadkové koše a sloupy veřejného osvětlení jako nové prvky akcentují současný rozměr.

Skrýt detail

2007 I Rozhledna Hlína

Autoři Vladimír Čuhel, Michal Říčný
Místo Hlína, okres Brno venkov
Náklady nevyčísleny
Studie 2005
Projekt 2006
Realizace 2006 – 2007
Investor obec Hlína
Skrýt detail

2004 I Rodinný dům, Brno - Líšeň

Autoři Miloš Klement, Petr Todorov, Marcela Uřídilová
Místo Brno, Líšeň
Studie 2000
Projekt 2001 - 2002
Realizace 2002 - 2004
Investor soukromá osoba

Volně stojící novostavba na okraji staré části Líšně ukončuje ulici s původní strukturou zástavby jedno až dvoupodlažních řadových rodinných domů, a to s ohledem na změněnou situaci v parcelaci - poslední dvě parcely se liší svým měřítkem. Architektonické řešení vyjadřuje změnu ve stavební struktuře - dům stojí na rozhraní staré a nové zástavby (panelové sídliště) - a pojímá zahradu jako volný prostor, který je propojen s interiérem domu vybíhajícími dřevěnými moly a průhledy francouzskými okny. Prostorové řešení se snaží zachovat intimitu parcely umístěním kamenné zdi s živými ploty a pergolou s popínavou zelení. Dům je dvoupodlažní, nepodsklepený se samostatně řešeným hospodářským objektem s garáží u severní hrany parcely. V přízemí domu je obytná část, v patře pokoje a ložnice, ve střední dřevěné nadstavbě je pracovna - vyhlídka. Architektonický výraz domu je založen na kontrastu základního zděného omítnutého korpusu domu s jeho hlavními funkcemi a obslužnými částmi domu, obloženými dřevěnými lamelami.

Skrýt detail

2003 I Kulturní centrum Semilasso, Brno

Autoři Miloš Klement, Tomáš Rusín, Petr Todorov, Ivan Wahla
Spolupráce Tomáš Kratochvíl, Petr Mutina
Místo Brno, Královo Pole
Náklady 110 mil. Kč
Studie 2001
Projekt 2002
Realizace 2003
Investor Městská část Královo Pole

Původní objekt byl kvalitní historizující architekturou z přelomu 19. a 20. století. Jednalo se o zájezdní hostinec s bohatě zdobeným sálem, určeným k pořádání společenských akcí. Tento objekt byl v druhé polovině 20.století postupně devastován nevhodnými zásahy až do zcela nevyhovujícího stavu. Cílem projektu bylo vytvořit v této budově moderní kulturní komplex, splňující vysoké nároky na variabilitu. Centrum nabízející kulturní pořady, spolkovou činnost, společenské akce v kombinaci s možností využití restauračních a kavárenských zařízení, včetně využití parkového prostoru za budovou. Koncepce rekonstrukce hlavního sálu vychází z požadavku vytvořit univerzální prostor, umožňující pořádání široké palety kulturních akcí. Rozporuplná urbanistická a architektonická situace na pomezí města a periferie byla při hledání architektonického výrazu stavby zohledněna výškově akcentovanou dostavbou exponovaného nároží. Směrem do zahrady byl původní objekt dostavěn novou přístavbou, traktovanou pásovými okny a velkorysým otevřením foyeru pomocí prosklené stěny. Samotný historický objekt byl přestavěn v duchu citlivé rekonstrukce. Okolí bylo parkově upraveno s možností kulturního využití.

Skrýt detail

2000 I Petrov 3 - rekonstrukce objektu pro řád sester Donum Dei, Brno

Autoři Miloš Klement, Petr Todorov
Spolupráce Petra Menšíková - Petrovská
Místo Brno, Petrov
Studie 1999 - 2000
Projekt 2001
Realizace 2001 - 2002
Investor Biskupství brněnské

Dům Petrov č.3 na brněnské akropoli u katedrály sv. Petra a Pavla je původně domem choralistů a varhaníka z roku 1874, postaveným architektem Arnoldem na stavební podstatě předcházející gotické stavby, jejíž přesná datace však není známá. Šířky obvodových zdí i nálezy při stavebních pracích ve spodní části domu tento gotický původ potvrdily. Většina konstrukcí horních částí domu však je již novodobého původu z 19. století. Rekonstrukce objektu řeší změnu určení budovy, a to pro ubytování sester soudobého řádu „Misijní rodiny Donum Dei“. Hlavním cílem bylo zachovat a vyzdvihnout cenné prvky domu a spojit je s ostatními částmi a novou funkcí tak, aby byl vytvořen jednotný celek, avšak s čitelně vnímanými jednotlivými stavebními fázemi domu. Při odstraňování dodatečného násypu v místnosti, kde byla navržena kaple, byla objevena původní renesanční podlaha s částí cihelné dlažby. Celá místnost byla dokončena v intencích významného nálezu: dlažba byla doplněna replikami, bylo restaurováno pozdně gotické kamenné okno ve východní stěně kaple a provedeny speciální ručně hlazené „gotické“ vnitřní omítky. V okenních otvorech byly provedeny skleněné vitráže, navržené Lenkou Říčnou a zobrazující základní křesťanskou tematiku.

Skrýt detail

2000 I Klášter sester Cyrilek - rekonstrukce a přístavba, Velehrad

Autoři Miloš Klement, Petr Todorov, Marcela Uřídilová
Spolupráce Milivoj Husák - návrh a realizace interieru kaple
Místo Velehrad, okr. Uherské hradiště
Studie 1997
Projekt 1998 - 1999
Realizace 1999 - 2000
Investor Česká provincie Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje

Řešení vzešlo z vítězného projektu ze soutěže na celkový architektonicko – urbanistický koncept Velehradu. Původní budova kláštera, pocházející z dvacátých let 20.století, byla nedostavěná a ukončená pouze slepým štítem a jednopodlažní přístavbou s rovnou střechou. Za dob totality sloužila budova různým účelům, přičemž největší poškození způsobilo její využití pro základní školu. Projekt řešil rekonstrukci a dostavbu staré budovy po opětovném návratu sester z míst nuceného pobytu mimo domovský klášter zpět na Velehrad. Přístavba hmotově doplňuje a ukončuje původní budovu, avšak soudobé tvarosloví zdůrazňuje dobu jejího vzniku. Vnitřní prostory jsou nově upraveny a aktualizovány tak, aby obsáhly soudobé potřeby řádu v nové situaci. Klíčovou roli při tom hraje znovuzřízení kaple, která byla obnovena na původním místě v centrálním poloze dispozice budovy. Hlavní téma, cyrilometodějská tradice, přitom odkazuje jednak ke kořenům řádu, ale také k cyrilometodějské úctě jako ke společnému průsečíku východního a západního křesťanství.

Skrýt detail

1999 I Základní škola Velehrad

Autoři Miloš Klement, Petr Todorov
Spolupráce Josef Kubín, Ivan Palacký, Petr Všetečka
Místo Velehrad, okr. Uherské hradiště
Náklady cca 160 mil. Kč
Studie 1993
Projekt 1995 - 1997
Realizace 1997 - 1999
Investor obec Velehrad

Koncept domu vzešel z urbanisticko - architektonické soutěže na řešení Velehradu. Novostavba školy je umístěna v těsné blízkosti jádra obce, v místě bývalého hospodářského zázemí cisterciáckého kláštera. Půdorysný tvar, připomínající část písmene H, je navržen tak, aby jeho stopa uzavřela torzovitý charakter stávajících hospodářských budov ( postupem času zrekonstruovaných) do jasně organizovaného prostoru. Vzniklo tak uzavřené nádvoří, navazující kompozičně na (v hierarchii nadřazený) prostor kolem baziliky a kláštera. Čelní křídlo obsahuje vstupní prostory, jídelnu se zázemím a odborné učebny s vedením školy. V křídle, umístěném u potoka Salaška, jsou umístěny kmenové učebny. Tělocvična tvoří samostatné vnitřní křídlo. Architektura domu je cíleně pojata jako „dotvářející“ prvek, který se účastní doplnění a uzavření stávajících narušených a nedostavěných prostorových struktur a urbanistických celků budov jádra Velehradu. Proto je pojata jako zděná, bíle omítnutá budova se sklonitou střechou, navazující tak na charakter sousedních budov bývalého hospodářského dvora. Lapidární a jednoduché komponování fasád usiluje o jistou neutrálnost výrazu a působení stavby jako „jednotlivého prvku z celku“.

Skrýt detail