2017 I Urbanistická soutěž Na Kaménkách

kamenky
Autoři Zuzana Hebronová, Jakub Klíma, Mojmír Kopecký, Filip Kosek, Jan Říčný, Jan Stiblitz, Marcela Uřídilová
Spolupráce sadové úpravy: Marie Gelová, doprava: Miroslav Patočka, Martin Smělý
Místo Brno Černovice
Studie soutěž 2017
Investor Statutární město Brno

Rozhodnutí “stavět Na Kaménkách” rozumíme stavět město a stavět kompaktně, intenzívně. Navrhujeme jako základ pevnou uliční mřížku blokové zástavby a kontextuálně ji modifikujeme podle optimálních míst dopravního napojení, podle konfigurace terénu, podle historických stop v krajině a podle polohy jednotlivých charakterů zástavby, které se liší polohou v území - severně jsou bloky sevřenější, k jihu /ke Starým Černovicím/ jsou formy souborů volnější, prostupnější a jižně přecházejí z bytových domů do rodinných. Mění se v tomto směru i výšková hladina-podlažnost – od výškových akcentů při kontaktu s ul.Olomouckou přes převažující čtyřpodlažní zástavbu po dvoupodlažní na jihu. Pevnou mřížku proto, že v našich představách nejsme na kraji města, ale před jeho možným rozvojem. <br> Hlavní severojižní třída vytváří mezi starou zástavbou a novou šev. Tento ŠEV mezi starým a novým vyjadřuje i snahu splynout se stávající strukturou do fungujícího celku - sociálního, komunitního, kulturního, správního a dopravního. Příčně jej kříží zásadní východo-západní prostupný pás komunitního parku s tržnicí a drobnými aktivitami. V místě křížení navrhujeme náměstí s veřejnými budovami. Východně tato osa pokračuje zelenou historickou stopou přes VMO na hranu Černovické terasy s potenciálem rekreačních a sportovních aktivit celoměstského významu a další rozvoj. Decentralizovaná propojení mezi stávajícími a novými částmi pro všechny druhy pohybu a odstranění bariér jsou mottem našeho návrhu.

Skrýt detail

2016 I Revitalizace Městského parku ve Znojmě - dolní park

Autoři Michal Říčný, Petr Todorov, Eva Wagnerová
Spolupráce Lukáš Moštěk, Olga Sobolová, Eva Staffová
Místo Znojmo
Studie soutěž 2007, dopracování studie 2008
Projekt 2008 - 2016
Realizace 2. etapa 2016
Investor Město Znojmo

Městský park (Husovy sady) je součástí celého historického systému okružních městských parků postupně budovaných po zbourání středověkých městských hradeb od počátku 19. století po celém obvodu historického jádra města Znojma. Vytváří zhruba východní část okružního parkového systému, založenou podél městských hradeb přibližně mezi severním a jižním zalomením fortifikačního systému, chránícího město v rovinaté části terénu. Park zde vytváří přirozený prostorový prvek, oddělující středověké jádro od nové části města, postavené koncem 19. století na podkladě regulačního plánu z r. 1871. Základní klasicistní páteř parků tvoří Horní a Dolní aleje, směrově propojující výše popsaná východiska. Tyto aleje, založené r.1804 vojenským důstojníkem Ekartem, vytváří velkorysou městskou promenádu, která je dodnes jejich základním prvkem. Po roce 1871 přibyl hradební průraz–dnešní Pontassievská ulice. Vznikla tak alej Prostřední. <br> Koncept návrhu dále rozvíjí základní prostorový a komunikační skelet, vytvořený koncepcí uzavřeného okružního zeleného prstence kolem středověkého jádra. Hlavní prostorové vstupy ze severní a jižní strany představují předpokládaná nově rehabilitovaná náměstí Svobody a Republiky. Celkové těžiště parků tvoří nám. Komenského, a to v nové úpravě, integrující četné směry, sbíhající se v tomto prostoru před bývalou Prostřední bránou. Základní klasicistní racionální půdorysný rozvrh alejí je zachován a doplněn novou „překrývající“ sítí cest, vycházející z logického propojení důležitých cílových míst. V obou hlavních alejích je zdůrazněno jejich prostorové ukončení. Osa Horní aleje vyúsťuje do historického kruhového prostoru s navrácenou bustou básníka Charlese Sealsfielda, osa Dolní aleje do nově navrženého prostorového těžiště u bývalého altánu Ringelspielu ve střední části dolního parku. .Osa zbývající části Dolní aleje směřuje na důležitý bod před městským divadlem v podélné ose nám. Republiky, zdůrazněný případným obeliskem, a dále na osu ulice Tovární, směřující k železničnímu nádraží. Dojde tak k prostorovému a směrovému ukotvení „páteře“ parku, kterou aleje představují. Kopalův pomník ve středu Komenského náměstí, zůstane nadále jejich středovým svorníkem.<br> Protože většina stromů řešeného území se nachází v alejích, je většina stromů stejné věkové kategorie. Dendrologický potenciál je v současné době již za zenitem své působnosti: Dle znaleckého posudku je nutné započít po etapách s jeho obnovou, zejména alejí ve všech třech částech parku. Proto musí být aleje vysazeny znovu. Stromy havarijní byly navrženy k okamžité asanaci, ostatní stromy byly ve velké většině navrženy k odborné úpravě, zdravotnímu, bezpečnostnímu a redukčnímu řezu, většina z nich vykazuje značnou míru nestability. <br> Návrh úpravy hradebního příkopu je postaven na architektonickém zdůraznění jeho podstaty a současně nalezení aktuálních možností jeho využití. Na dno příkopu je navržen vodní prvek, jednak jako archetypální připomínka jeho původního účelu, jednak jako současný estetický a rekreační prvek (využití vody z blízkého podzemního rezervoáru spodní vody v prostoru za lázněmi,tzv. Spitzerovy studny). Z lemující cesty, vedené po hřebeni předsunutého valu, jsou navrženy příčné stupňovité prahy, zpřístupňující „nábřeží“ z parku. <br> Architektonicky hodnotné objekty v ploše parku jsou ponechány, navrženy k opravě nebo rehabilitaci do své původní podoby. Nevhodné objekty jsou navrženy k odstranění. V místě hranolové věže v horní části parku je navržena z horní úrovně předhradebního valu pěší lávka, propojující tuto část parku se středověkým jádrem města.

Skrýt detail

2013 I Rodinný dům, Brno

Autoři Mojmír Kopecký
Spolupráce Olga Šárka, Eva Wágnerová (zahrada)
Místo Brno
Náklady 16 mil
Studie 2011
Projekt 2012
Realizace 2013
Investor soukromá osoba

Masivní skrytá rekonstrukce meziválečné vilky. Morálně dožilá polovina dvojdomu je resuscitovaná a svěží pro dalších 100 let, s variabilní možností užívání bez dalších úprav. Stavba se nachází v urbanisticky cenné zástavbě vilových dvojdomů, tvořící dva městské bloky Králova Pole. Velkorysý investor částečně redukoval razantní použití současných výrazových prostředků. Při využití současných technických vymožeností je stavba připravená pro bydlení podle současných nároků. Při rekonstrukci bylo respektované původní tvarosloví a použité kvalitní materiály, dožilé prvky byly nahrazené kopiemi nebo moderními odlehčujícími prvky. Po drobných i zásadnějších dispozičních úpravách nabízí dům více příjemných prostorů v těsném kontaktu se zahradou. Do tří let bude i zahrada kouzelná, s kamennými zrcátky a ptačími napajedly.

Skrýt detail

2013 I Revitalizace Městského parku ve Znojmě

Autoři Michal Říčný, Petr Todorov, Eva Wagnerová
Spolupráce Lukáš Moštěk, Olga Sobolová
Místo Znojmo
Studie soutěž 2007, dopracování studie 2008
Projekt 2008 - 2010
Realizace 1.etapa 2013
Investor Město Znojmo

Městský park (Husovy sady) je součástí celého historického systému okružních městských parků postupně budovaných po zbourání středověkých městských hradeb od počátku 19. století po celém obvodu historického jádra města Znojma. Vytváří zhruba východní část okružního parkového systému, založenou podél městských hradeb přibližně mezi severním a jižním zalomením fortifikačního systému, chránícího město v rovinaté části terénu. Park zde vytváří přirozený prostorový prvek, oddělující středověké jádro od nové části města, postavené koncem 19. století na podkladě regulačního plánu z r. 1871. Základní klasicistní páteř parků tvoří Horní a Dolní aleje, směrově propojující výše popsaná východiska. Tyto aleje, založené r.1804 vojenským důstojníkem Ekartem, vytváří velkorysou městskou promenádu, která je dodnes jejich základním prvkem. Po roce 1871 přibyl hradební průraz–dnešní Pontassievská ulice. Vznikla tak alej Prostřední. <br> Koncept návrhu dále rozvíjí základní prostorový a komunikační skelet, vytvořený koncepcí uzavřeného okružního zeleného prstence kolem středověkého jádra. Hlavní prostorové vstupy ze severní a jižní strany představují předpokládaná nově rehabilitovaná náměstí Svobody a Republiky. Celkové těžiště parků tvoří nám. Komenského, a to v nové úpravě, integrující četné směry, sbíhající se v tomto prostoru před bývalou Prostřední bránou. Základní klasicistní racionální půdorysný rozvrh alejí je zachován a doplněn novou „překrývající“ sítí cest, vycházející z logického propojení důležitých cílových míst. V obou hlavních alejích je zdůrazněno jejich prostorové ukončení. Osa Horní aleje vyúsťuje do historického kruhového prostoru s navrácenou bustou básníka Charlese Sealsfielda, osa Dolní aleje do nově navrženého prostorového těžiště u bývalého altánu Ringelspielu ve střední části dolního parku. .Osa zbývající části Dolní aleje směřuje na důležitý bod před městským divadlem v podélné ose nám. Republiky, zdůrazněný případným obeliskem, a dále na osu ulice Tovární, směřující k železničnímu nádraží. Dojde tak k prostorovému a směrovému ukotvení „páteře“ parku, kterou aleje představují. Kopalův pomník ve středu Komenského náměstí, zůstane nadále jejich středovým svorníkem.<br> Protože většina stromů řešeného území se nachází v alejích, je většina stromů stejné věkové kategorie. Dendrologický potenciál je v současné době již za zenitem své působnosti: Dle znaleckého posudku je nutné započít po etapách s jeho obnovou, zejména alejí ve všech třech částech parku. Proto musí být aleje vysazeny znovu. Stromy havarijní byly navrženy k okamžité asanaci, ostatní stromy byly ve velké většině navrženy k odborné úpravě, zdravotnímu, bezpečnostnímu a redukčnímu řezu, většina z nich vykazuje značnou míru nestability. <br> Návrh úpravy hradebního příkopu je postaven na architektonickém zdůraznění jeho podstaty a současně nalezení aktuálních možností jeho využití. Na dno příkopu je navržen vodní prvek, jednak jako archetypální připomínka jeho původního účelu, jednak jako současný estetický a rekreační prvek (využití vody z blízkého podzemního rezervoáru spodní vody v prostoru za lázněmi,tzv. Spitzerovy studny). Z lemující cesty, vedené po hřebeni předsunutého valu, jsou navrženy příčné stupňovité prahy, zpřístupňující „nábřeží“ z parku. <br> Architektonicky hodnotné objekty v ploše parku jsou ponechány, navrženy k opravě nebo rehabilitaci do své původní podoby. Nevhodné objekty jsou navrženy k odstranění. V místě hranolové věže v horní části parku je navržena z horní úrovně předhradebního valu pěší lávka, propojující tuto část parku se středověkým jádrem města.

Skrýt detail

2011 I Rekonstrukce parku 17.listopadu ve Znojmě

Autoři Michal Říčný, Petr Todorov
Spolupráce Lukáš Moštěk
Místo Znojmo
Studie 2009
Projekt 2010
Realizace 2011
Investor Město Znojmo

Plocha vnitrobloku, na které se Park 17. listopadu ve Znojmě nachází, nebyla nikdy koncipována jako prostor pro veřejnou zeleň. Tato funkce byla, do původně hospodářských a skladových ploch vnitrobloku, vložena až dodatečně, v 60.tých letech minulého století. Vztah k okolní zástavbě je tedy těžce definovatelný a postrádá vysledovatelné prostorové návaznosti. Hlavní koncepční myšlenkou bylo proto jasné definování prostoru jako plochy parku. Základem je diferencování celistvých ploch na komunikační systém, s návaznosti na herní plochy pro děti, a dále na plochy pobytových trávníků a klidové části parku. Jádro kompozice tvoří vložení mírně vychýlené komunikační osy do propojovací „šíje" mezi ulicí a vnitřním parkem a silné podélné kompoziční osy, která definuje prostorový smysl hlavní parkové plochy. Do průniku těchto dvou částí parku je vloženo eliptické dětské hřiště. Vzniká tak diferencování vnitřní části parku na plochu s herními aktivitami (jihovýchodní část parku ) a klidové s dřevěným altánem, vodním prvkem a trelážemi pro popínavé rostliny. Zeleň je zachována stávající s koncepční dosadbou vybraných odolných a dlouhověkých dřevin. V horní části za altánem byl zvolen jasan úzkolistý - Fraxinus angustifolia cv. Raywood, nenáročná dřevina, která poměrně rychle narůstá, odolává suchu a je vytrvalá na stanovišti. Má jemné listy, které jsou bezproblémové pro údržbu a vybarvuje se v podzimním období nádherně do červena. Dále je nově navržena skupina u dětského hřiště z tulipánovnlků / Liriodendron tulipifera/, stromů vznešených, štíhlých korun a velice atraktivních květů, podobných žlutozeleným tulipánům.

Skrýt detail

2010 I Rekonstrukce Komenského náměstí a ulic Jana Palacha, Studentské a Kovářské ve Znojmě

Autoři Michal Říčný, Petr Todorov
Spolupráce Klářa Hrivňáková, Petra Menšíková - Petrovská, Olga Sobolová
Místo Znojmo
Náklady nevyčísleny
Studie 2007
Projekt 2008
Realizace 2009 – 2010
Investor Město Znojmo

Koncept nového řešení Komenského náměstí ve Znojmě se opírá o původní klasicistní rozvrh, podřízený centrální poloze Kopalova pomníku. Parkový pás, přerušený na hranách náměstí, je prostorově propojen novým kruhovým prstencem stromů v těžišti prostoru, aby bylo dosaženo dojmu kontinuity zeleně. Tento geometrický tvar je vložen do lichoběžníku, jehož hrany jsou vedeny přibližně v historické stopě náměstí z doby klasicismu. Vytvořené prostorové řešení svým charakterem homogenizuje prostor a současně svou intaktností nevytváří disharmonii v místech nepravidelné kompozice domů náměstí (např. oba rohy Ulice Jana Palacha, které mají jiné úhly). V neposlední řadě kompaktní tvar, s neomezenými možnostmi vkládání os symetrie, může v sobě dobře integrovat různé směry, sbíhající se v prostoru. Náměstí se tak stává syntézou prvku geometrického a organického (přírodního prvku parku), v čemž je spatřována jeho podstata. Dalším podstatným záměrem je zklidnění náměstí, a to formou uvolnění jeho středu a jeho oddělení kamennými patníky od dopravy. Všechny tyto koncepční kroky, tj. propojení zeleně, celistvost prostoru a zklidnění středu, ve svém součtu podporuje vnímání náměstí jako důležitého vstupního prostoru do historického jádra města. Tuto myšlenku dále podporuje koncepční pojetí ulice Jana Palacha jako městského bulváru. Navazuje tak na charakter původního založení a současně zvýrazňuje svoji funkci „vstupní“ ulice z novější části města. Oba chodníky jsou rozšířeny a osazeny dvěma stromořadími, z nichž jedno je zdvojené, čímž je podtrženo původní velkorysé měřítko prostoru.

Skrýt detail

2007 I Revitalizace městského parku ve Znojmě

Autoři Michal Říčný, Petr Todorov, Eva Wagnerová
Spolupráce Olga Sobolová
Místo Znojmo
Studie soutěž 2007
Investor Město Znojmo

Projekt řeší koncepční obnovu Městského parku, založeného začátkem 19.století v prostoru okružního prstence bývalých středověkých městských hradeb. Původní protáhlý půdorys parku je zorganizován kolem páteřních alejí na jednoduché neoklasicistní geometrii. Různé další slohové vrstvy, sřídající se v průběhu historie, se většinou nezachovaly a v 2.polovině 20.století kvalita parku výrazně degradovala. Proto vedení města rozhodlo o postupné rekonstrukci, která je rozvržena do několika etap. <br> Koncept návrhu revitalizace dále rozvíjí základní klasicistní prostorový a komunikační skelet, vytvořený koncepcí uzavřeného okružního zeleného prstence kolem středověkého jádra Znojma. Prostorově je park nově znovu formulován jako velkorysá promenáda s páteřními alejemi, pobytovými trávníky, květinovými záhony, odpočívadly, vodními prvky a celkově obnovenou zelení. Chybějící cesty jsou doplněny novými, jejichž geometrie je současným volným přepisem původního klasicistního principu. Povrchy cest jsou mlatové, dále dlážděné žulovou odsekovou dlažbou a asfaltové, traktované pásy z žulových kostek. Veškerá zeleň je obnovena. Dožilé jírovce v páteřních alejích jsou nahrazeny nově vysazenými javory, další stromy jsou vysazeny v částech parku se soliterní výsadbou. Ve středním pásu parku je koncepční pás květinových záhonů, který v rámci nové výrazné geometrie přepisuje minulé vrstvy květinové výzdoby parku. Mobiliář je navržen na základě materiálové kombinace natírané a pozinkované oceli a dřeva. Autorské atypické lavičky z bílých dřevěných lamel odkazují na klasicistní minulost, odpadkové koše a sloupy veřejného osvětlení jako nové prvky akcentují současný rozměr.

Skrýt detail

2007 I Rozhledna Hlína

Autoři Vladimír Čuhel, Michal Říčný
Místo Hlína, okres Brno venkov
Náklady nevyčísleny
Studie 2005
Projekt 2006
Realizace 2006 – 2007
Investor obec Hlína
Skrýt detail

2005 I Vila Spitzer, Brno

Autoři Mojmír Kopecký
Spolupráce Jarmila Vojtěchová, Eva Wagnerová - zahrada
Stavební část PhDr. Dagmar Černoušková - SHP
Místo Brno, ulice Havlíčkova
Studie 2002
Projekt 2003
Realizace 2005
Investor soukromá osoba

původní stavba od mladého architekta Emericha Spitzera /?/ je NKP půvabná rohová vila drobného měřítka s pohnutým a neuvěřitelně paradoxním osudem, s dochovanou kostrou kvalitní zahrady stavbě byla vrácená původní vilová dispozice /od počátku byla pragmaticky předělená pro více uživatelů/ s původním účelem jednotlivých prostor a místností masívní skrytá rekonstrukce meziválečné vilky morálně dožilé konstrukce a instalace byly repasované, obnovené, doplněné do nejvyššího standardu současných požadavků na rodinné bydlení, s použitím ušlechtilých materiálů /teraco, travertin,světlá žula, mramory v interieru, pasířské repase bílého kovu a nové výrobky chromované původní suterénní dílna kloboučnictví se samostatným vstupem byla přestavěná na garsoniéru dcery nově byla zprovozněná plochá střecha s horní úrovní pobytovou, nižší zelenou krátce po dokončení stavba přišla z bezpečnostních důvodů o výraznou vertikálu štíhlého smrku na nároží pozemku problematická novodobá podezdívka oplocení z haklíkového zdiva byla ponechaná požadavek investora na bazén jsme s ohledem na malý komorní pozemek zahrady navrhovali jako podzemní s atriovým prosvětlením a výstupem do zahrady – tento záměr se prosadit nepodařilo zakázkové interiery se pod naším vedením nerealizovaly v plném rozsahu, hala, obývací pokoj a jídelna se realizovaly po ukončení spolupráce se stavebníkem pod vedením atelieru RAW pod dojmem devastace Spitzerova nájemního domu na ul.Helfertově bylo úsilí stavebníka velkorysé

Skrýt detail